Na kopcích Doubí a Červenka u Slapské přehrady se kdysi rozkládalo keltské hradiště Hrazany
Keltské hradiště Hrazany nám představil archeolog Jan Vízner
Na našem území je možné najít mnoho míst, kde kdysi sídlili Keltové. Zcela jedinečné bylo v tomto ohledu keltské hradiště Hrazany, které se dnes nachází ve Středočeském kraji na pravém břehu Slapské přehrady. Vzniklo v 2. století před naším letopočtem. V době, kdy se Keltové kvůli kontrole celého území snažili podchytit významná strategická místa. Dodnes jsou zde v terénu patrné původní valy i terasovité členění keltských usedlostí.
Hrazanské oppidum mělo významnou strážní a správní funkci. Bylo centrem obchodu a vybíralo se tu i clo. Díky širokému výhledu do okolní krajiny střežilo důležité obchodní trasy a jejich přechody přes Vltavu. Samotný střed oppida byl postaven ve stylu městského centra, kde doslova kvetla řemesla i obchod, a odkud probíhala správa celé krajiny.
V době Keltů byla obrovská spotřeba dřeva a celá plocha oppida byla proto bezlesá. A stejně holé byly i okolní vršky. O to víc byla krajina přehledá. I dnes je odsud krásný výhled, který potvrzuje strážní funkci oppida. V dáli jsou vidět brdské hřebeny, přehlédnout je možné i celé Sedlčansko.
Samotná poloha byla pro vybudování oppida mimořádně vhodná. Hrazanské oppidum se rozkládá na dlouhém skalnatém ostrohu, který byl vytvořen hlubokým korytem Vltavy, do níž se právě v tomto místě vlévá potok Mastník tvořící přirozenou ochranu z druhé strany. Jediný přístup do oppida po souši byl z jižní strany, kde dodnes u vrchu Doubí najdete pozůstatky obranných valů. Bylo to totiž jediné místo, odkud mohl do oppida vpadnout nepřítel.
Terasovité usedlosti Keltů
Oppidum mělo rozlohu až 39 hektarů a zaujímalo prostor, který tvoří dva vrcholy, Doubí a Červenka. K zemědělství Keltové využívali sedlo mezi nimi. Příkré svahy vrchu Doubí i Červenky byly osídleny a upraveny terasovitým členěním, které je v terénu na mnoha místech patrné dodnes. Tím je ostatně hrazanské oppidum jedinečné. Vstup na území oppida byl v místě hlavní brány. Dnes tu najdete naučnou tabuli s označením „Vltavská brána“.
K nejkrásnějším místům je možné se dostat po Naučná stezce opata Zavorala, která začíná u obce Hrazany a vede asi dva kilometry po polní cestě, kde jsou rozmístěné první informační tabule. Nejkrásnější výhled na Slapskou přehradu pak skýtá skalnatá vyhlídka opata Zavorala, která se nachází přímo v místě oppida.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
