Na Naučné stezce Zlatodůl Roudný budete procházet krajinou připomínající zborcený ementálský sýr
Zlatodůl Roudný na Podblanicku ve Středočeském kraji býval nejvýnosnějším zlatým dolem bývalého Rakouska-Uherska. Ve třicátých letech 20. století byla těžba ukončena a dnes je celá oblast vyhlášená Přírodní památkou Roudný. Se slavnou historií i krásou místní přírody se můžete seznámit na Naučné stezce Zlatodůl Roudný.
V potocích na Podblanicku rýžovali vyplavené zlato už Keltové. Rozvoj těžby zlata na Roudném přímo pod bájným Velkým Blaníkem pak nastal ve středověku. Největšího rozmachu zlatodůl dosáhl na počátku 20. století. V té době tu fungoval nejen důl, ale na svou dobu i velmi moderní úpravna vytěžené rudy. Odhaduje se, že Roudný vydal zhruba sedm tun zlata.
K ukončení těžby došlo v roce 1930 z důvodu nedostatku financí na nutnou obnovu. Dodnes je na místních skalách z pararuly vidět celé plochy se zlatavým zabarvením. Zlato totiž bylo v hornině velmi jemně rozptýleno a muselo se získávat poměrně složitým procesem. Ještě dnes je na tomto území řada zajímavých míst po těžbě. Příroda její stopy víceméně pohltila a nabízí tak krásné scenérie. V areálu bývalého Zlatodolu Roudný vznikla proto naučná stezka, která zájemce provede krásnou přírodou i slavnou historií významného zlatonosného ložiska.
Stezka je dlouhá 4,5 kilometru, je okružní se dvěma krátkými odbočkami a má celkem 15 zastavení. Ta nabízejí i historické fotografie, které dokumentují provoz i kvalitu těžební technologie. Některé jsou přímo na místech, odkud byly kdysi vyfotografovány. Můžete tak porovnat současný stav s fotografií starou i přes sto let.
Začátek stezky se nachází na návsi v obci Roudný přímo u autobusové zastávky, kde je také vystaven původní těžební vozík. Stezka je velmi dobře upravená, na některých místech jsou pro turisty vybudovány i dřevěné schody. Jedná se totiž o velmi náročný terén. Dávné šachty jsou propadlé a vytváří v přírodě doslova krátery. Na mnoha skalách dodnes můžete vidět zavalené otvory po dávných důlních chodbách. Cestou můžete mít díky mnoha propadlým místům pocit, že procházíte zborceným ementálským sýrem.
Zajímavá je nejen příroda
Do dnešní doby se ze zlatodolu zachovalo několik původních staveb. Dělnická kolonie a vila ředitele zlatodolu v osadě Roudný, v prostoru zlatodolu a úpraven pak báňský hotel, budova ředitelství zlatodolu a další domky, které se staly součástí areálu Integrovaného centra sociální péče Odlochovice.
Během cesty po naučné stezce pak míjíte ruinu laboratoře, čerpací stanice s vodními nádržemi, zarostlé kalojemy a fragmenty technologického vybavení z dnes již zaniklých úpraven. Zážitkem je i zastavení u zatopené bývalé hlavní těžní jámy Václav. Upozorní na ni velký dřevěný kříž.
Na zemi pak uprostřed lesa uvidíte několik betonových panelů seskládaných tak, že je mezi nimi úzký otvor rovněž ve tvaru kříže. Pokud se na toto místo postavíte, bude pod vámi pět set metrů hluboká šachta. A na konci stezky vás čeká příjemné překvapení. Samoobslužný Lesní bar s posezením.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
