Na Petříně můžete strávit celý den. Narazíte tam na rozhlednu, bludiště, hvězdárnu i parky a zahrady
Na 327 metrů vysoký pražský vrch Petřín můžete vystoupat pěšky nebo vyjet lanovkou. A pak se můžete procházet 70 hektary zahrad, obdivovat mnoho různých plastik, políbit se pod tou Máchovou, dalekohledem ve Štefánikově hvězdárně pozorovat planety, vystoupat na rozhlednu, bavit se v zrcadlovém bludišti a kochat se nádhernými výhledy na hlavní město. Je to zkrátka výlet na celý den.
Na Petříně se kdysi rozkládaly lesy a v lomech se těžila opuka. Parková úprava byla dokončena roku 1891 a vznikly Petřínské sady. Komplex zahrad a parků přitom ukrývá jeden klenot. Tajemnou, romantickou a uklidňující zahradu Květnici s trvalkovými záhony a množstvím bílých laviček. Pod ohradní zdí petřínského parku Růžový sad vznikla v letech 1935 až 1937.
Objevte s námi místa, která stojí za to navštívit a soutěžte o atraktivní ceny. V Cestě okolo Česka můžete soutěžit hned dvakrát!
Jeden z bastionů Hladové zdi, kterou nechal na Petříně stavět Karel IV., tvoří základ hlavní kopule dnešní Štefánikovy hvězdárny. Česká astronomická společnost ji otevřela v roce 1928. Hvězdárna nabízí stálou expozici věnovanou přehledu astronomie, historii, astronomickým přístrojům a fyzice, doplněnou interaktivními exponáty, fyzikálními pokusy a multimediálním obsahem. Největší oblibě mezi návštěvníky se těší veřejná pozorování denní i noční oblohy, probíhající za jasného počasí po celý rok.
Před hvězdárnou se tyčí dva a půl metru vysoká bronzová socha Milana Rastislava Štefánika, československého astronoma, politika a letce. Na Petříně ale objevíte i řadu dalších plastik. Třeba Fontánu s chlapci, které se říká také Masarykovi vnuci. A oni opravdu stáli modelem: synové Olgy Masarykové, Leonard a Herbert.
Na křižovatce cest pod Nebozízkem stojí socha Máchova. Karel Hynek se narodil na Újezdě, tedy přímo pod Petřínem. Jeho bronzová socha se pravou rukou, ve které drží pero, opírá o zídku s otevřeným sešitem. V levé ruce drží kytici šeříku. Sochu vytvořil Josef Václav Myslbek v roce 1912. Na věnci zavěšeném na soklu stojí počáteční verš Máchova Máje: Byl pozdní večer - první máj.
A rozhledna? Roku 1889 se členové Klubu českých turistů vypravili na Světovou výstavu v Paříži. Byla pro ně nezapomenutelným zážitkem, ovšem největší dojem na ně udělala Eiffelova věž. Cestou domů se ve vlaku domluvili, že Praze dají pocítit stejnou závrať, kterou zažili sami. A tak se zanedlouho nad Prahou tyčila Petřínská rozhledna a sen českých turistů byl na světě. Stavba rozhledny byla zahájena 16. března 1891 a slavnostního otevření se dočkala už 20. srpna téhož roku.
Na Petřínskou rozhlednu vystoupáte po 299 schodech. S nikým se cestou nesrazíte, protože jedno schodiště vede nahoru a druhé dolů. Pro koho je i těch pár schodů příliš, nemusí zoufat. Uvnitř tubusu rozhledny jezdí výtah, který ho pohodlně dopraví na obě vyhlídkové plošiny. Horní v 55 a dolní ve 20 metrech.
Pár desítek metrů od rozhledny stojí stavba, ve které se nachází zrcadlové bludiště. Má připomínat někdejší gotickou vyšehradskou bránu, postavenou ve druhé polovině 14. století Karlem IV. Brána nesla název Špička. Věž byla původně pavilonem Klubu českých turistů na pražské Jubilejní zemské výstavě v roce 1891. Až poté se přesunula na Petřín. Dnes v ní najdete kromě bludiště i dioráma znázorňující boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě roku 1648.
O soutěži
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
