Na pražské Kampě žil Werich, Voskovec i Trnka. Dnes ho zdobí paláce a zeleň

27. květen 2015
Česko – země neznámá

Největší audioportál na českém internetu

Malebné domy na Kampě jsou různě vysoké | Foto: Jolana Nováková, Český rozhlas

Na pražské Kampě žil Werich, Voskovec i Trnka. Dnes ho zdobí paláce a zeleň

Na pražskou Kampu, uměle vytvořený ostrov u Malostranského nábřeží, můžete sejít z Karlova mostu. Anebo přijít Říční ulicí směrem od mostu Legií. Od malostranského břehu je oddělen vodním ramenem Čertovky.

Původně neměl jméno, říkalo se mu prostě Ostrov, nebo Ostrov pod mostem či Ostrov dolejší. Aby se nepletl s Hořejším (Střeleckým) ostrovem. Až do druhé poloviny 16. století byl jen velikou zahradou, ve které stály mlýny. Bydleli tam rybáři, rozkládaly se vinice a pole.

Po požáru Malé Strany a Hradčan v roce 1541 byl na Kampu svážen rum ze spálenišť, díky čemuž se zvedla výška ostrova, což mělo význam především při povodních. I tak ale lidé před velkou vodou pokaždé prchali po žebřících na Karlův most.

Až v roce 1784 bylo k mostu přistavěno dřevěné a o sto let později kamenné gotické schodiště. Jinak byla Kampa spojena s pevným břehem jen úzkými lávkami, se staroměstským pobřežím pak přívozem.

Kamenné gotické schodiště z roku 1884 spojuje Kampu s Karlovým mostem

Romantický ostrov, který je dnes částečně zastavěn a zčásti ho tvoří park, přitahoval odjakživa významné osobnosti. Bývalou koželužnu nechal hrabě Nostitz přestavět pro Josefa Dobrovského, jednoho z nejvýznamnějších mužů českého národního obrození.

Později tu žil historik umění, akademik Zdeněk Wirth, autor četných pragensií. Od roku 1946 v domě bydlel herec a spisovatel Jan Werich. Vladimír Neff do stejného domu situoval děj románu Třináctá komnata.

Na Kampě bydlel také Adolf Kašpar, ilustrátor děl Boženy Němcové, Aloise Jiráska a Karla Václava Raise. Dále pak Alois Mrštík nebo Karel Matěj Čapek - Chod, ten dokonce získal titul „guvernér ostrova Kampy“. Žili tu Eduard Kohout, Jiří Voskovec nebo Jiří Trnka.

Jeden z mlýnů na Kampě

Kampa si až do dnešních dnů zachovala poklidný ráz. Obdivovat můžete domy U zlatého lva, Hanzalský dům, U koníčka, U zlatého hroznu nebo U modré lišky. U Vltavy se rozkládá vodní Lichtenštejnský palác z roku 1696. Minout nemůžete ani mlýny: Velkopřevorský, Maltézský nebo Štěpánovský, založený už ve 12. století. Stávaly tu i Zlomkovský a Huťský mlýn, a na druhé straně u Vltavy Sovovy (Odkolkovské) mlýny, kde nyní sídlí Muzeum Kampa.

Pražský ostrov Kampa byl vyhlášen druhým nejkrásnějším městským ostrovem na světě. Na první příčce se umístil Ostrov svatého Ludvíka v Paříži a na třetím pak bělehradský Ada Ciganlija. Žebříček sestavil prestižní cestovatelský server VirtualTourist.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d3183.4310145870504!2d14.408357299999999!3d50.084814699999995!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x470b94e48955bb5f%3A0x68447e1f73e9a203!2sKampa%2C+118+00+Praha-Praha+1!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1432721191321" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.