Na Strakonicku se můžete vydat po stopách Švandy dudáka. Jen pozor na rej divých žen

Strakonický dudák aneb Hody divých žen je divadelní hra Josefa Kajetána Tyla. Poprvé byla uvedena v Praze v roce 1847 a už při premiéře se setkala s nadšeným ohlasem diváků. Tyl se tenkrát nechal inspirovat strakonickou pověstí o dudákovi, který hrál pod šibenicí, a zároveň si pro hlavního protagonistu vybral předobraz ve skutečných osobách.

Dudáci Zelenka, Havelka, Matěj nebo Kubíček skutečně za dob Josefa Kajetána Tyla obcházeli kraj a hráli při lidových veselicích. A Strakonicko je možné obejít i dnes. Dudy k tomu ale potřeba nejsou, jen pořádné boty a pro jistotu i mapa. Naučná stezka Švandy dudáka totiž měří 17 kilometrů a vede civilizací i rozlehlými lesy.

Stezka začíná pod věží Jelenkou u strakonického hradu. Pokračuje podél zlatonosné řeky Otavy k replice pravěké svatyně Stonehenge, pak k ulici MUDr. K. Hradeckého, kde jsou dvě kapličky z první poloviny 19. století.

Stonehenge na stezce nesouvisí s J. K. Tylem, ale pokusy ing. Pavla Pavla|foto: Filip Černý

Poté stezka stoupá na Šibeniční vrch, kde v minulosti stávala kamenná šibenice. Tam se udály ony pověstné hody divých žen, při kterých byl Švanda málem utancován k smrti. Dodnes je prý lepší se za úplňku tomuto místu vyhnout.

Od bývalého popraviště pak pokračuje stezka přes vrchy Ryšová, Hliničná a Kuřidlo do příměstské části Dražejov, kde prý Švanda dudák hrával pro radost. Odtud pak vede zpět malebným údolím řeky Otavy na Podskalí přes vrch Kalvárie na strakonický hrad, kde končí.