Na úbočí hory Jeřáb v Hanušovické vrchovině pramení řeky Březná a Tichá Orlice
Pohoří Hanušovické vrchoviny na pomezí Pardubického a Olomouckého kraje je sice od známých Jeseníků a Králického Sněžníku na dohled, přesto nepatří k příliš známým turistickým lokalitám. Přitom je to zajímavá turistická a také pramenná oblast, ze které odtékají vody do dvou moří. Pramení zde dvě významné řeky.
Nejvyšší horou Hanušovické vrchoviny je Jeřáb, který jen o tři metry převyšuje tisícimetrovou nadmořskou výšku. Ale kvůli hustému lesu na vrcholu nenabízí nijak závratný rozhled. Přes jeho vrchol přechází historická hranice Moravy a Čech a také evropské rozvodí Severního a Černého moře. A právě toto rozvodí rozesílá vodu z této hory prakticky do celé Evropy. Jeřáb totiž patří k nejvýznamnějším pramenným lokalitám v okolí. Mlhy přicházející ze severu a déšť se na jeho úbočí stávají zdrojem pro desítky pramenů.
Jedním z nejvýznamnějších je Rudolfův pramen. Mírně radioaktivní voda, která prýští ze starého jímacího zařízení nedaleko poutního místa s kaplí Nejsvětější Trojice na východním úbočí hory, je počátkem řeky Březné. Pramenů má tato řeka na úbočí Jeřábu víc, tento je ale nejvýznamnější. Síla zdejších pramenů se nejvíc projevila v roce 1997, kdy zde napršelo tolik vody, že už 500 metrů pod tímto pramenem strhla řeka silniční most.
U Rudolfova pramene najdeme mramorovou desku s nápisem Leopold Grabner Quelle. Připomíná druhé, dnes už pozapomenuté jméno pramene, který nechal upravit právě vrchní lesní správce lichtenštejnských lesů Leopold Grabner.
Radioaktivita zdejšího pramene není vysoká. Podle odborníků je složení zdejší vody podobné prameni Moravy pod Králickým Sněžníkem. Řeka Březná patří k menším tokům povodí Moravy. Protéká překrásnou krajinou Králické brázdy a údolím mezi městem Štíty a Hoštejnem, kde se u hlavní železniční trati vlévá do Moravské Sázavy a s ní pak její vody doplynou až do Černého moře.
Přímo na druhé straně Jeřábu, na jejím západním úbočí, spatřuje světlo světa další řeka. Tichá Orlice pramení v nadmořské výšce 865 metrů, tedy jen asi o patnáct metrů výš, než je pramen Březné. Malý dřevěný přístřešek zde opouští poměrně silný pramen, který se z prudkého svahu spouští dolů do údolí. Cestou ještě stačí napájet menší bažinu a asi po kilometru vstoupí mezi lidské příbytky obce Horní Orlice. Tam se potká pod rybníky s vodou druhého pramene, který sbírá vody pod hřebenem Valu. Tichá Orlice odsud plyne krajinou východních Čech až k Týništi nad Orlicí, kde se stéká s Divokou Orlicí. Společně pak své vody odevzdají Labi v Hradci Králové.
Oba prameny jsou dnes už přístupné po turistických trasách. Lépe přístupný je Rudolfův pramen, ke kterému se dá dojet i na kole. Oba prameny pak spojuje modrá turistická značka, která turisty zavede i na vrchol samotného vrchu Jeřábu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Systém Bartošovy digitalizace šel dodělat, říká Černohorský. ‚Rozhodli experti,‘ nesouhlasí Kupka
-
Milion lidí nemá praktického lékaře. Přidáním peněz se péče může rozvíjet, říká Šonka po odvolání protestu
-
Nechtěli jsme bojovat, říkají ruští dezertéři. Francie jich šest přijala, pomáhají v informační válce
-
Expertka: Jak se stát poučil z digitalizace stavebního řízení? Zatím jsme to neslyšeli, to je chyba