Na zámku Konopiště zažijete autentickou atmosféru barokní hostiny. Domluvit si můžete Čaj o páté
Zámek Konopiště ve Středočeském kraji máme dnes spojený hlavně s jeho posledním majitelem, následníkem habsburského trůnu, arcivévodou Františkem Ferdinandem d´Este. Reprezentativní místnosti ale zůstávají chloubou zámku díky svému baroknímu stylu. V hostinské jídelně čeká návštěvníky originální aranžmá barokních sladkostí ve stylu „à la française“ a v Růžovém salonu pak atmosféra dámské společnosti při odpoledním čaji.
Když se dnes podíváme na zámek Konopiště u Benešova ve Středočeském kraji, nejspíš by nás nenapadlo, že toto rozlehlé panství vzniklo na místě obranného hradu z konce 13. století. Původní hrad počátkem 17. století přestavěli Hodějovští z Hodějova na renesanční zámek. V 18. století pak Vrtbové z Vrby na úchvatnou barokní rezidenci. Poslední úpravy zámku i zahrady pocházejí z doby arcivévody Františka Ferdinanda d´Este z počátku 20. století.
František Ferdinand d´Este vytvořil ze zámku Konopiště nejen honosné rodinné sídlo, ale obohatil ho také cennými sbírkami. První patro jižního křídla bylo k dispozici vzácným hostům. Tyto reprezentativní místnosti jsou nyní nově naaranžovány. Při návštěvě základního zámeckého okruhu si tak můžete vychutnat zcela autentickou atmosféru šlechtické kratochvíle v podobě čajových dýchánků a hodování.
V Růžovém salonku se scházela dámská společnost. Dámy zde mezi čtvrtou a pátou hodinou s oblibou popíjely anglický čaj ochucený mlékem a pochutnávaly si na dortíku zvaném „Charlotta“ vyrobeném z cukrářských piškotů. V salonu je vše naservírováno a připraveno tak, jako by měla dámská společnost každou chvíli přijít. Ještě větší překvapení pak návštěvníky čeká přímo v reprezentativní barokní jídelně.
Sladkosti z originálních barokních cukrářských forem
V jídelně je vše přichystáno ve stylu barokní hostiny „à la française“. Po tří až pětichodovém menu bylo pro hosty připravené sladké završení. Obrovský oválný stůl se doslova prohýbá pod dobovými zákusky. Nechybí marcipánové, želatinové ani několikapatrové tradiční dorty, také laskonky, trubičky a originální makronky. Rozhodně je na místě porovnat ty originální, které do Francie přivezla Marie Medicejská, s jejich současnou miniaturou. Ty původní byly mnohem vyšší až komínkové, byly zdobené jedlým zlatem a promazávané máslovým krémem.
Na stole se ale vyjímají i další dobroty, například oblíbené marcipánové karty, které vypadají jako skutečné, anebo malé ananasy a nejrůznější zvířátka. Vrtbové měli v oblibě marcipánové červené raky. I ty tu najdete. Samozřejmě vyrobené z původních barokních formiček, které se dochovaly ve sbírkách. Originální aranžmá barokní hostiny se neobejde bez dalších dobových doplňků, které při hodování nesměly chybět. Nedílnou součástí celkového gurmánského zážitku byly i vůně, barvy a květinová aranžmá.
Pánský salon se neobešel bez kuřiva
Při návštěvě zámku Konopiště nevynechejte ani soukromé pokoje a jedinečnou sbírku zbraní v Estenské zbrojnici. Patří k nejcennějším a nejvýznamnějším ve střední Evropě. Druhý zámecký okruh vás zavede i do pánského salonu. Tam už sladkosti nečekejte. Spíš kvalitní kuřivo. V kuřáckém salonku jsou naopak připravené společenské hry. Poznáte tak atmosféru pánské společnosti, která se potřebovala od velkých státnických starostí odreagovat.
A pokud byste na Konopišti přeci jenom dostali chuť na sladké, konkrétně na vybrané sladkosti, o kterých jsme v reportáži mluvili, můžete je ochutnat při Čaji o páté, neboli odpolední kolaci. Příjemné soukromé posezení s rodinou nebo přáteli si můžete rezervovat v útulném salonku západního křídla.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
