Naučná stezka F. X. France na jižním Plzeňsku nabízí archeologické zajímavosti pro odborníky i laiky
Naučná stezka Františka Xavera France, která začíná nedaleko zříceniny hradu Lopata na jižním Plzeňska, nabízí mnoho archeologických zajímavostí. Stezka je určená jak pro odborníky z oboru historie, tak i pro naprosté laiky, které dějiny prostě baví a chtějí se o minulosti něco zajímavého dozvědět.
Naučná stezka byla pojmenována po známém amatérském archeologovi a badateli Františku Xaveru Francovi. „Byl zahradníkem na nedalekém zámku Kozel, ale nepředstavujme si ho tak, že by tam okopával kedlubny. Byl to vážený zahradní architekt, který studoval ve Vídni. Vypracoval Valdštejnům celou koncepci zámeckého parku na Kozlu,“ vysvětluje pracovník plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu, archeolog Filip Kasl.
Franc se okolními památkami začal zabývat až ve svých 40 letech. Jeho výzkumy se týkaly i středověkých památek, kdy zkoumal například hrad Lopatu. Prozkoumával ale i zdejší tvrze, což bylo pro tehdejší dobu zcela neobvyklé.
„Území Kozelského polesí je významné proto, že se zde unikátně dochovaly archeologické památky z pravěku, středověku i z 19. století. Tím pádem se dá toto území chápat jako „živá“ učebnice archeologie. Jedná se o takovou konzervu památek, které jsou zde takto zachované a dodnes je tu návštěvníci mohou spatřit,“ dodává archeolog.
Každý si na naučné stezce najde to, co ho z oblasti archeologie zajímá: „Milovník pravěku se může podívat na mohyly, kde bývalí badatelé hledali hroby předků a nacházeli různé starožitnosti, jak se tehdy říkávalo. Pro takové spíše už fajnšmekry jsou zajímavé pozůstatky po středověkých vesnicích. Jsou to různé kopečky a prohlubně v terénu, takže zkušené oko pozná, kde stála tvrz, kde dům nebo kde mohl být rybníček. A stezka je zajímavá i pro lidi, kteří si chtějí představit, jak zde vrchnost jezdila v kočárech. Je možné tady vidět různé aleje v dnes již vzrostlém lese,“ popisuje Filip Kasl.
Ten, kdo ještě nemá takto „vycvičené“ oko, rozhodně nepřijde na naučné stezce zkrátka. Je možné si vše přečíst na naučných tabulích, které jsou umístěny na každém zastavení. „U každé památky je cedule, kde je rekonstrukce toho, jak to tam tehdy vypadalo,“ doplňuje Filip Kasl. Naučná stezka začíná u zříceniny hradu Lopata nedaleko Šťáhlavic na jižním Plzeňsku a končí v obci Kornatice v okrese Rokycany.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
