Negrelliho viadukt byl prvním pražským železničním mostem přes Vltavu
Negrelliho viadukt začíná na Novém Městě, klene se nad autobusovým nádražím Florenc, kde tvoří hranici mezi Novým Městem a Karlínem. A pokračuje přes vltavský ostrov Štvanice do bubenské části Holešovic. Je historicky prvním pražským železničním mostem přes Vltavu a v současné době druhým nejstarším pražským mostem přes Vltavu vůbec.
Díky své úctyhodné délce 1 110 metrů je nejdelším železničním a celkově třetím nejdelším mostem v Česku. Dříve to byl viadukt Společnosti státní dráhy. Dnes se mu říká Negrelliho viadukt.
Výstavba mostu měla přivést železniční tratě ze severu, z Děčína a Drážďan, na jediné, tenkrát už postavené nádraží Společnosti státní dráhy. Dnešní Masarykovo nádraží. Projekt byl hotový v roce 1845, komise ho posoudila a schválila. Původně měl most postavit Jan Perner, který se ovšem jako třicetiletý při cestě vlakem zranil o návěstní sloupek a zranění posléze podlehl. Novým stavitelem mostu byl poté zvolen rakouský inženýr Alois Negrelli.
Stavbu, na které pracovalo na 3 000 dělníků různých národností, zahájili na jaře 1846 a už 1. června 1850 byl most uveden do provozu. Do jeho výše zmíněné délky není započítaná později vystavěná východní větev na pravobřežním předmostí. Most je široký 7,6 metru a leží na něm dvoje železniční koleje. Postaven byl jako součást drážďanské větve projektu Severní státní dráhy Olomouc – Praha – Drážďany.
Dodavatelem stavby byly firmy bratří Kleinů a Vojtěcha Lanny staršího. Celý viadukt měl klenby z kvádrového zdiva (česká žula) a obklady pilířů byly z pískovce se žulovými kvádry na rozích. Pilíře byly založeny na dřevěných roštech.
O Negrelliho viaduktu zpívá i Ivan Hlas
Kvůli přemostění Křižíkovy ulice (nedaleko Hudebního divadla Karlín) se v 50. letech minulého století tři mostní oblouky zbořily a proluka se dočkala přemostění trámovými překlady z předpjatého betonu. V roce 1981 se podobný zásah provedl i na holešovické straně nad Bubenským nábřežím.
Prostory pod oblouky mostu, zejména v oblasti Karlína, byly postupně zabedněny, případně přepaženy nebo vybaveny vestavěnými patry. Jako kóje je k různým účelům využívali zejména řemeslníci a speditéři. Bývaly tu skladové místnosti, garáže a různé provozovny. Několik oblouků pro své potřeby dodnes využívá autobusové nádraží Florenc.
V počátcích rozvoje automobilismu v roce 1906 zřídila firma Velox ve dvanácti mostních obloucích největší garáže v Rakousko-Uherské monarchii, a to s kapacitou 50 automobilů a 100 motocyklů. A kdo má rád písně Ivana Hlase ví, že ve skladbě Karlín se o mostě zpívá: „Pod okny kolem šedejch domů, Evropu odděluje viadukt.“
Pražskou povodeň v roce 2002 přečkal Negrelliho viadukt v plné síle. Most byl totiž navržen na základě zkušeností z velké povodně v roce 1845. I přes dobovou kritiku je tato velkolepá železniční stavba z poloviny 19. století považována za jednu z nejlepších v celé střední Evropě. Letos si připomínáme 170 let od zahájení stavby této technické památky. Dlouho plánovaná rekonstrukce mostu se odložila na jaro příštího roku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Velká Pardubická má poprvé v historii dva vítěze, dělené první místo slaví Sexy Lord a Godfrey
-
Univerzity dnes sexuální obtěžování řeší lépe. Přesto často zažíváme institucionální zradu, říká vědkyně
-
Ekonomka Švihlíková: Z nejhoršího jsme možná venku. Pozitivním vlaštovkám ale brzy dojde dech
-
První rozsudek k Babišovu střetu zájmů: Kraj prohrál spor s ministerstvem o vrácení dotace na traktor