Negrelliho viadukt byl prvním pražským železničním mostem přes Vltavu

7. červen 2016
Česko – země neznámá

Největší audioportál na českém internetu

Viadukt nad Sokolovskou ulicí | Foto: Jolana Nováková, Český rozhlas

Negrelliho viadukt byl prvním pražským železničním mostem přes Vltavu

Negrelliho viadukt začíná na Novém Městě, klene se nad autobusovým nádražím Florenc, kde tvoří hranici mezi Novým Městem a Karlínem. A pokračuje přes vltavský ostrov Štvanice do bubenské části Holešovic. Je historicky prvním pražským železničním mostem přes Vltavu a v současné době druhým nejstarším pražským mostem přes Vltavu vůbec.

Díky své úctyhodné délce 1 110 metrů je nejdelším železničním a celkově třetím nejdelším mostem v Česku. Dříve to byl viadukt Společnosti státní dráhy. Dnes se mu říká Negrelliho viadukt.

Výstavba mostu měla přivést železniční tratě ze severu, z Děčína a Drážďan, na jediné, tenkrát už postavené nádraží Společnosti státní dráhy. Dnešní Masarykovo nádraží. Projekt byl hotový v roce 1845, komise ho posoudila a schválila. Původně měl most postavit Jan Perner, který se ovšem jako třicetiletý při cestě vlakem zranil o návěstní sloupek a zranění posléze podlehl. Novým stavitelem mostu byl poté zvolen rakouský inženýr Alois Negrelli.

Stavbu, na které pracovalo na 3 000 dělníků různých národností, zahájili na jaře 1846 a už 1. června 1850 byl most uveden do provozu. Do jeho výše zmíněné délky není započítaná později vystavěná východní větev na pravobřežním předmostí. Most je široký 7,6 metru a leží na něm dvoje železniční koleje. Postaven byl jako součást drážďanské větve projektu Severní státní dráhy Olomouc – Praha – Drážďany.

Dodavatelem stavby byly firmy bratří Kleinů a Vojtěcha Lanny staršího. Celý viadukt měl klenby z kvádrového zdiva (česká žula) a obklady pilířů byly z pískovce se žulovými kvádry na rozích. Pilíře byly založeny na dřevěných roštech.

O Negrelliho viaduktu zpívá i Ivan Hlas

Kvůli přemostění Křižíkovy ulice (nedaleko Hudebního divadla Karlín) se v 50. letech minulého století tři mostní oblouky zbořily a proluka se dočkala přemostění trámovými překlady z předpjatého betonu. V roce 1981 se podobný zásah provedl i na holešovické straně nad Bubenským nábřežím.

S 1 110 metry je Negrelliho viadukt nejdelším železničním mostem u nás

Prostory pod oblouky mostu, zejména v oblasti Karlína, byly postupně zabedněny, případně přepaženy nebo vybaveny vestavěnými patry. Jako kóje je k různým účelům využívali zejména řemeslníci a speditéři. Bývaly tu skladové místnosti, garáže a různé provozovny. Několik oblouků pro své potřeby dodnes využívá autobusové nádraží Florenc.

V počátcích rozvoje automobilismu v roce 1906 zřídila firma Velox ve dvanácti mostních obloucích největší garáže v Rakousko-Uherské monarchii, a to s kapacitou 50 automobilů a 100 motocyklů. A kdo má rád písně Ivana Hlase ví, že ve skladbě Karlín se o mostě zpívá: „Pod okny kolem šedejch domů, Evropu odděluje viadukt.“

Pražskou povodeň v roce 2002 přečkal Negrelliho viadukt v plné síle. Most byl totiž navržen na základě zkušeností z velké povodně v roce 1845. I přes dobovou kritiku je tato velkolepá železniční stavba z poloviny 19. století považována za jednu z nejlepších v celé střední Evropě. Letos si připomínáme 170 let od zahájení stavby této technické památky. Dlouho plánovaná rekonstrukce mostu se odložila na jaro příštího roku.