Nejstarší knihovnu v Čechách mají na zámku v Březnici. Knihy jsou uložené ve skříních, které vypadají jako zdi
Středočeský státní zámek Březnice patří mezi naše nejkrásnější renesanční sídla. Původní středověký hrad koncem 15. století přebudovali pánové z Lokšan a povolali do Březnice italské stavitele.
Vybudovali honosné renesanční sídlo, které se pyšní mnoha prvenstvími. Fasády paláců byly opatřeny sgrafitovou omítkou s motivy psaníček, která patří k nejstarším u nás, a v roce 1557 tu navíc vznikla nejstarší zámecká knihovna v Čechách. Její původní atmosféru můžete obdivovat dodnes díky dochovaným malbám i původním skříním.
Zámek v Březnici vznikl v místě, které hrálo velký význam v rozvoji českých zemí. Dnešní renezanční zámek v Březnici byl původně gotickou tvrzí, která se na konci 12. století stala sídlem slavného českého rodu Buziců. Byla postavena v těsné blízkosti významné obchodní „Zlaté stezky“ spojující Čechy s Bavorskem. Ta měla značný význam pro osídlení, hospodářský a kulturní rozvoj českých zemí. Na počátku 15. století patřila tvrz krátký čas panovnickému rodu Lucemburků, králi Václavu IV. Po té se stala majetkem panského rodu Zmrzlíků ze Svojšína, jehož nejznámější příslušník Petr Zmrzlík, nejvyšší mincmistr království českého a blízkým přítelem Jana Husa.
Renesanční období od poloviny 16. století je spojeno s významným panským rodem Lokšanů z Lokšan. Jiří z Lokšan byl osobním tajemníkem dvou českých králů, Ludvíka Jagelonského a Ferdinanda I. Březnici povýšil na významné rodové sídlo v hierarchii českých panství. Ostatně byl zároveň říšským místokancléřem, dvorním radou a polním říšským hejtmanem v Řezně…Původně středověký hrad se pod jeho správou začal měnit na honosné renezanční sídlo. Spolu s manželkou Kateřinou z Lokšan povolali do Březnice italské stavitele. Fasády paláců byly opatřeny sgrafitovou omítkou s motivy psaníček, která patří k nejstarším u nás. O skvělé výpravnosti lokšanského sídla svědčí mimo jiné i dochovaná Lokšanská knihovna z poloviny 16. století a z této doby také pochází nejcennější zámecké prostory.
Z truhly do věže
Lokšanská knihovna je nejstarší zámeckou knihovnou v Čechách. V roce 1557 jí v rámci budování sídla založila Kateřina z Lokšan. Najdete ji v prvním patře zámku v renesanční přístavbě věže, která má románské základy. Při návštěvě na vás dýchne nepopsatelná atmosféra, a to díky barevné celistvosti celého prostoru a zachované renesanční výzdobě. Celý malý prostor věže je laděný do svěží nazelenalé barvy, která je na zdech a dveřích původních skříní z roku 1558. Pokud jsou skříně zavřené, máme na první pohled pocit, že stěna pokračuje. Vybavení interiéru je původní, v rámci restaurování byly původní renezanční barvy pouze osvěženy a očištěny. Překrásný je i bohatě malovaný kazetový strop, který barevně ladí s celým interiérem.
Lokšanská knihovna je ve své skutečnosti malým prostorem ve věži, kde najdete pouze několik skříní. Přesto se jedná o nejstarší knihovnu v Čechách jako první pokus o přehledný a systematický přehled knih v policích. Police jsou schované uvnitř skříní, takže knihy byly dokonale chráněné. Dříve se totiž knihy běžně ukládaly pouze do truhel…Druhá hodnota knihovny je obsahová a knižní. Jednotliví majitelé březnického panství postupně nashromáždili velmi cenné knihy a spisy. Nacházely se tu cenné rukopisy a prvotisky z doby české historie - rukopisy z 10. století, různé apoštolské kánony, spisy předhusitského kazatelství, bible Jaroměřská z 13. století, naučné spisy Tomáše Akvinského a mnoho dalších. Dnes jsou tyto spisy bezpečně uloženy v archivech a nahradily je jiné, rovněž hodnotné knihy z knihovny zámku Kopidlno.
Spolupořadatel
