Největší expozici kartografie a zeměměřičství ukrývá nová budova zámku ve Velkých Opatovicích

10. listopad 2021

Největší audioportál na českém internetu

Zeměměřič | Foto: Zdeněk Truhlář, Český rozhlas

Kartografickým centrem nás provedla vedoucí odboru kultury města Velké Opatovice Anna Kaderková

Moravské kartografické centrum ve Velkých Opatovicích na jižní Moravě je mimořádně komplexní expozice, která nejen v Česku, ale i ve střední Evropě nemá obdoby. Na jednom místě je soustředěna historie zeměměřičského, kartografického a příbuzných oborů od jejich počátků až po současnost. K vidění je třeba první prehistorická mapa, přístroje pro práci v terénu či obrovský fotoaparát pro snímání velkých mapových podkladů.

Muzeum vzniklo v roce 2007 ve spolupráci města Velké Opatovice a Národního zemědělského muzea v Praze za podpory Moravského zemského archivu v Brně a Národního technického muzea v Praze.

Centrum se nachází v bývalém jižním křídle velkoopatovického zámku. Původní stavba roku 1973 vyhořela. Na jejím místě vzniklo v letech 1989 až 1992 víceúčelové kulturní zařízení. Jeho hrubá stavba byla zakonzervována a mezi lety 2005 a 2007 zde bylo zřízeno současné kartografické centrum. Unikátní moderní stavbu navrhl architekt Zdeněk Fránek, který ji vkusně zakomponoval mezi původní historická křídla zámku.

Muzeum je rozděleno na hlavní centrální sál a postranní uličky o dvou patrech. Sálu dominuje velká plastická mapa Moravy a části Slezska, která se rozkládá na ploše 110 metrů čtverečních. Nad ní je zavěšen fotoaparát, který se umisťuje na spodní část letadel, a také rogalo. Celá kompozice odkazuje na způsoby, kterými se terén mapoval či dnes mapuje.

Návštěvníky upoutá také obrovský fotoaparát s objektivem umístěným v harmonikovém boxu. Je několikanásobnou zvětšeninou známých starožitných fotoaparátů, sloužil pro snímání velkých mapových archů o rozměrech přibližně dva a půl krát tři metry. Celá fotografická soustava váží asi 12 tun. Centrální sál slouží i k pořádání různých kulturních akcí, koncertů, vystoupení nebo přednášek.

Fotoaparát obřích rozměrů se používal na focení mapových podkladů o rozměrech až 2,5 x 3 metry, soustava váží asi 12 tun

Prehistorická mapa na klu mamuta

Postranní uličky v přízemí nabízí výlet do historie map. Hned první exponát zaujme svou historickou hodnotou. Jde o prehistorickou mapu krajiny s osadou lovců mamutů v okolí řeky Dyje. Pravěký člověk ji do mamutího klu vyryl přibližně před 25 až 27 tisíci lety. Expozice dále pokračuje historickým vývojem map od ručních zákresů až po současné výtisky.

V nadzemním podlaží jsou v postranních uličkách umístěny vitríny se zeměměřičskými přístroji, optickými aparáty, ale také kancelářskými pomůckami od pravítek, úhelníků až po rýsovací nástroje. Zajímavým architektonickým prvkem v prvním patře jsou balkonové výklenky, které nabízí pohled do hlavního sálu se zmíněnou velkou plastickou mapou, kterou si tak lidé mohou prohlédnout i z ptačí perspektivy.

Pravěká, tzv. Pavlovská mapa je stará přibližně 25 až 27 tisíc let. Zobrazuje osadu lovců mamutů u řeky Dyje

Kartografické centrum má v hlavní sezóně od června do září otevřeno každý den, kromě pondělí. Mimo sezónu, tedy v dubnu, květnu a říjnu je otevřeno pouze o víkendech a svátcích. Muzeum lze ale navštívit individuálně ve skupinách i v listopadu a to po předchozí domluvě. Ochotný personál se snaží v rámci možností vyjít vstříc i jednotlivým výletníkům.

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.