Největší sbírku terakotových váz najdete v zahradách zámku Troja. Poprvé tu byly použity jako okrasný prvek balustrád
Zámek v Praze-Troji, skvost zámecké barokní architektury, dal jako svoje letní sídlo vystavět Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka koncem 17. století. Ke stavbě i výzdobě zámku a přilehlé zahrady povolal vynikající umělce.
Jedním z nich byl architekt a malíř Jan Baptista Mathey, původem Francouz, který žil a tvořil také v Itálii. Inspiraci z této země si přinesl i do Čech. Pro zahradu u trojského zámku Mathey navrhl nevšední terakotové vázy – bylo to poprvé, kdy byla v našich podmínkách použita váza jako okrasný prvek balustrád barokní zahrady.
Vázy byly tak velké, že se musely modelovat přímo na místě, a to po částech – samostatně se vyráběla noha, číše a víko. Teprve, když byly jednotlivé prvky vypáleny a pokryty glazurou, mohly být spojeny v jeden celek.
Díky tomu, že glazura byla zelená s tmavočervenými tóny, vázy z dálky na pozorovatele působily jako kovové. Dnes se jedná o největší sbírku terakotových váz na světě a z velké většiny patří do majetku pražského Uměleckoprůmyslového muzea.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.