Nelehký osud Židů v sovětských táborech
Zítra večer začíná Simchat Tora neboli svátek Radosti z Tóry. Furhmanovy koberce - připomeneme osobnost zakladatele úspěšného textilního závodu. Zhruba 2 000 československých Židů uprchlo za 2. světové války před nacismem na území Sovětského svazu, kde však skončili v pracovních či zajateckých táborech. Jejich osudy mapuje nová kniha Židé v Gulagu.
Simchat Tóra je veselý svátek, který se slaví po skončení svátku Sukot. Připadá na něj ukončení ročního cyklu čtení z Tóry a zahájení nového. V synagoze se provádějí hakafot, neboli obcházení, kdy je Tóra vynesena ze synagogy a je nesena ulicemi měst nebo vesnic. Čtení Tóry stejně jako modlitby patří k židovskému životu. A tento svátek upozorňuje na radost z Tóry, i na to, že také Tóra má radost, že se ji učíme a podle ní se řídíme. Více se dozvíte od Daniely Brůhové.
Jedním z významných brněnských židovských podnikatelů byl Moritz Fuhrmann. Vsadil na výrobu levnějších verzí perských koberců a uspěl s nimi po celém světě. Z vydělaného bohatství pak nechal postavit vilu Low-Beer, kterou později jeho synové prodali majiteli, jehož jméno nese dodnes. Ve výstavním sále umístěném do její zahrady můžou zájemci až do konce roku navštívit výstavu s unikátními dokumenty o celé Fuhrmannově rodině. Expozici s názvem „Celý svět chodí po Fuhrmannových kobercích“ navštívila i Martina Pouchlá.
Židé v Gulagu je název nové knihy, která přináší 21 rozhovorů s československými Židy, vězněnými v letech 1939–1941 v sovětských pracovních či zajateckých táborech. Jejich příběhy reprezentují osudy zhruba dvou tisíc židovských uprchlíků, kteří se útěkem na východ sice vyhnuli útlaku ze strany německých a maďarských okupantů či slovenských fašistů, ale i v Sovětském svazu je čekal nelehký osud. S autory knihy natáčela Jana Šustová.
Nedělní magazín o židovském životě moderuje Tomáš Töpfer.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
