Nemáte sklep? Nevadí! Zeleninu můžete i přesto skladovat několik měsíců v syrovém stavu. Poradíme, jak na to
Jedná se zejména o druhy s kořeny nebo hlízami, jako jsou kedlubny, mrkve, ředkvičky, brambory, červená řepa, tuřín, celer, pastinák nebo hlávkové zelí. Skladovat můžete i jablka. Stačí si na balkoně vyrobit bednu, ve které výpěstky přes zimu vydrží. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„S uskladněním zeleniny jsme doma neměli problémy. Ale jen do té doby, než kamna na uhlí v domě nahradilo ústřední topení. Ze studeného sklepa, kde vydržela mrkev, celer a petržel až do chvíle, než jsme je spotřebovali, se stal sklep s teplotami okolo 10 až 15 °C. Volně ložená kořenová zelenina tam rychle vadla. A tak jsme jí sázeli do bedniček s mírně vlhkým pískem a tu jsme umístili co nejblíže k vnější zdi domu, aby ji chladila.
Kdo sklep nevlastní vůbec, může si pro skladování výpěstků vyrobit na balkoně bednu vyloženou polystyrénem nebo s dvojitou stěnou, kdy meziprostor vyplní mletým polystyrénem či montážní pěnou. Bedna by měla být velká asi metr na metr. Každý, kdo se do toho pustí, si zvolí takové rozměry, aby se do bedny pohodlně vešlo co nejvíce bedniček, které pro uchovávání zeleniny používá.
Bedna by měla mít co nejsvětlejší barvu, aby se neohřívala. Na jižní straně může být opatřená (dobře odzadu izolovanou) plochou odrážející sluneční paprsky. Může to být deska z polystyrénu nebo ze dřeva, na které je natažený co nejméně pomačkaný alobal. Takovou izolační desku oddělíme mezerou od stěny bedny na ovoce a zeleninu. Mezerou může proudit vzduch. Zeleninu v bedně uchováváme v písku, ale i volně naskládanou v bedničkách přikrytých folií.
Zeleninu můžeme samozřejmě i sterilovat, zamrazit nebo nasušit.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
