Nezmeškejte Judafest! Jak Židé oslaví Nový rok? A jak odejít z ultraortodoxní komunity?
Co chystá Judafest? Už brzy začne židovský nový rok. A jaké je opustit ultraortodoxní židovskou komunitu?
Proč jít na Judafest
Komu by se stýskalo po letní plejádě festivalů židovské kultury, nemusí zoufat. Česká unie židovské mládeže připravila na první říjnovou neděli Judafest, tedy festival české židovské kultury. Konat se bude v kreativním prostoru pražské Holešovické Šachty. Nabídne přednášky, diskuse, ale třeba i koncert nebo tance. Více prozrazuje jedna z organizátorek letošního ročníku Judafestu Helenou Preissovou.
„Po celé odpoledne bude probíhat řada diskusí a přednášek. My se snažíme pokrývat různá témata, letos se podíváme třeba na nějaká psychologická nebo antropologická. Zároveň proběhne diskuse Žid a zdráv, kterou povede Irena Kalhousová, nebo vzhledem k datu letošního Judafestu si připomeneme i výročí počátku konfliktu s Jakubem Szántó. Po tomto bloku přednášek budou následovat dva koncerty a zároveň po celé odpoledne budou na Judafestu přítomní stánkaři, kde budou moci návštěvníci poznat místní židovské organizace,“ zve na festival Preissová.
Festival organizuje Česká unie židovské mládeže, která sdružuje mimo jiné studenty vysokých škol. Na západních univerzitách je kvůli současnému konfliktu v Gaze poměrně vypjatá atmosféra. Jak je to tady v Česku? Poslechněte si celý rozhovor s organizátorkou Judafestu Helenou Preissovou.
Bohatá symbolika židovských novoročních pokrmů
Židovský „Silvestr“ a s ním nový rok 5785 začíná letos ve středu 2. října. Oslavy Roš ha-šana ale tradičně neprovází bujaré veselí, jak jsme zvyklí u vítání občanského nového roku. Židovský Nový rok je svátek především s duchovním rozměrem. I řada tradičních zvyklostí, které ho provázejí, má dát pozemským darům hlubší smysl. Leo Pavlát proto v následujícím příspěvku přibližuje, jakou symboliku mají speciální roš ha-šanové pokrmy.
„Požehnání Židé pronášejí nad chlebem. Jestliže však běžně chléb posolí jako připomínku obětí v jeruzalémském chrámu, na židovský Nový rok Roš ha-šana chléb namáčejí do medu. Symbol je to jasný: ať jsou příští měsíce co nejsladší,“ říká Pavlát a pokračuje:
„Hebrejské slovo pro med ,dvaš‘ současně nese i další význam. Protože písmena hebrejské abecedy mají i číselnou hodnotu, již dávní rabíni postřehli, že slovo med číselně odpovídá hebrejskému spojení ,milosrdný Otec‘. Na počátku roku tak ochutnání medu zosobňuje i touhu po Boží přízni, přičemž k umocnění jeho sladkosti se do něj máčejí plátky červených jablek.“
Proč je novoroční chala kulatá? Co symbolizuje pórek, hrášek nebo sezam? A proč jsou důležitá granátová jablíčka? Poslechněte si celý příspěvek Lea Pavláta.
Být mostem k širšímu světu
Opustit jakékoli uzavřené náboženské společenství je těžké. Platí to i o ultraortodoxních židovských komunitách. Přesto se například v Jeruzalémě najdou mladí lidé, kteří z prostředí, do kterého se narodili, odcházejí. A budují si společenství s vlastním pohledem na svět. Právě jim se věnuje izraelský fotograf a hudebník Nachi Weiss. Poslední možnost shlédnout jeho snímky v brněnském Franz Kafka Špitálu je zítra. O tom, jakou změnu nově vytvořené společenství přináší, vyprávěl Martině Pouchlé.
Fotografie „dokumentují naše společenství. Tvoří ho teenageři a mladí lidé, bývalí ortodoxní. A začali jsme spolu žít jako společenství, které spolu tvoří, cestuje, věnuje se filozofii, všemu dohromady,“ říká Weiss.
Své přátele přitom Weiss nevnímá jako odpadlíky: „A to je také poselství mých fotografií, protože i Josef, syn Jákobův, si uchoval svou židovskou identitu, ale zároveň ovlivňoval Egypt. Takže Židé musí chtít zachovat svou identitu, ale také být mostem k širšímu světu.“
Podobně podle něj funguje také dokumentovaná komunita. „Přinášíme změnu, ale zároveň zachováváme melodie šabatu a spojení s rodinou. Kombinujeme kořeny a budoucnost,“ dodává Weiss.
Jde tedy nějak propojit sekulární život a šabatové melodie? A jaký vztah má Weiss k Franzi Kafkovi?
Poslechněte si celý Šalom alejchem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.