Synagoga s pamětí Jeruzaléma
Na 26. května připadá letos v Izraeli podle hebrejského kalendáře Den Jeruzaléma. Svátek, který připomíná sjednocení města během šestidenní války v červnu 1967.
Když jsem ještě za minulého režimu v roce 1983 překládal pro sebe a přátele dopis synovi, přičítaný věhlasnému rabínu Nachmanovi, netušil jsem, že přesně o 40 let později budu moci v Jeruzalémě vstoupit do synagogy, která ponese jeho jméno. Jedna stavba – a přitom skrývá dějiny, které od středověku prošly městem poeticky zvaným srdce světa.
Moše ben Nachman, známý též pod hebrejským akronymem Ramban, doputoval do Jeruzaléma po roce 1267, když po vynucené náboženské disputaci opustil rodnou Geronu v dnešním Španělsku. Jím založená synagoga se podle tradice stala centrem obnovené, do té doby zbídačené jeruzalémské židovské komunity, ale podle historiků to bylo jinak. Synagoga, v každém případě druhá nejstarší v Jeruzalémě, měla vzniknout až kolem roku 1400 na jiném než legendárním místě – totiž tom současném. Od té doby již lze sledovat její osudy a ty dávají nahlédnout do židovského života ve městě, které Izrael již téměř půlstoletí oslavuje zvláštním svátkem.
Roku 1474 muslimové synagogu vypálili, a aby mohla být obnovena, museli jeruzalémští Židé zaplatit vysoký obnos. Na konci 16. století však již stále vyšší platby nedokázali muslimským vládcům hradit. Synagoga byla vyvlastněna, přeměněna na skladiště a poté po staletí sloužila jako dílny.
Židé ji opět získali v 19. století, ale během první arabsko-izraelské války v roce 1948 ji Arabská legie zcela zničila. Na původních základech pak synagoga do dnešní podoby povstala až v letech po izraelském sjednocení Jeruzaléma v roce 1967.
Svým názvem Ramban stále odkazuje k slavnému středověkému učenci a já měl to štěstí, že jsem v ní mohl strávit Jom kipur, Den smíření. Bylo to necelé dva týdny před pro Izrael osudným 7. říjnem 2023.
Synagoga skrytá v kamenné uličce jako nenápadný řadový domek otvírá svůj skromný interiér až po projití úzkou chodbou; jedna malá studovna, stejně malá ženská sekce na konci nevelkého hlavního sálu, uvnitř prosté lavice. Tak neokázalá, zato doslova pulsující při bohoslužbě, je dnes hlavní synagoga jeruzalémské židovské čtvrti.
V dopisu rabína Nachmana synovi se také píše: „Pokora je hlavní ctností, nejcennější ze všech předností (...), povede tě k bázni před Bohem (...) Díky jí budeš veden k bohabojnosti a k tomu, aby ses vyhnul chybám.“
Hebrejský název Jeruzaléma odkazuje k míru, říká se mu též svaté město. Je ale i Jeruzalém intimní, s místy v pravdě pokornými. K takovým patří i synagoga Ramban.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.