Novinář Stanislav Motl: Některé informace o Lídě Baarové nikdy neprozradím

11. listopad 2020

Stanislav Motl o sobě říká, že je pátrací novinář. Na poli investigativní novinařiny se známý spisovatel, televizní reportér a rozhlasový moderátor věnuje historii a válečným konfliktům.

„Pátrací“ novinařině se Stanislav Motl věnuje i během doby koronavirové. „Baví mě to, když je to složitější. Snažím se tedy i v těchto omezených možnostech nějakým způsobem pátrat,“ říká žurnalista, který vyznává starý způsob práce. „Sociálním sítím stále nedůvěřuji, takže používám starý typ pátrání, kterému se říká heuristický typ žurnalistiky. Při něm jdete pracnou cestou archivů, knih, analýzy vzpomínek pamětníků i potomků pamětníků,“ vysvětluje.

Témata, kterým se věnuje, nechce spisovatel z pověrčivosti zpravidla prozrazovat, pro pořad Xaver a host ale udělal výjimku: „Už třetím rokem pracuji na příběhu československých dobrovolníků ve španělské občanské válce. Je zajímavé, že velká část našich dobrovolníků byli trampové. Samozřejmě problémem je, že do Španělska nemohu, jsem ale stále propojený telefonem s lidmi na místě.“

Příběh Lídy Baarové

Českým hercům, herečkám i filmařům během 2. světové války se spisovatel věnoval v knize Mraky nad Barrandovem. Příběhy Lídy Baarové, Adiny Mandlové, Vlasty Buriana a mnoha dalších nahlížel z různých úhlů pohledu a vyhýbal se černobílým nálepkám.

„Kniha je dle mého názoru nadčasová. Uvědomil jsem si, že po dějinných událostech, jako byl například rok 1968, se národ rozdělí na vítěze a poražené, na soudce a souzené a často rozhoduje ulice. Rychlé soudy v tomto případě neprobíhaly poprvé a ani naposledy,“ vysvětluje důvod, proč se knize věnoval.

Situaci Lídy Baarové mohl Stanislav Motl podrobně popsat i díky důvěrné známosti, kterou s herečkou navázal. „Ještě za života mi řekla, že s čímkoli, co v archivech najdu, mohu naložit, jak chci, ale až po její smrti. Některými kolegy jsem odsuzovaný za to, že jsem o Lídě Baarové neprozradil všechno, což by správný novinář udělat měl. To, co mi vyprávěla o vězení v Mnichově, kde zažila nejstrašnější chvíle, byly ale tak intimní záležitosti, že si myslím, že to se mnou umře. Nepomohlo by ničemu, kdybych to zveřejnil,“ zdůvodňuje své rozhodnutí.

Kudy kráčela smrt?

Novinkou Stanislava Motla je kniha s názvem Kudy kráčela smrt, která obsahuje třináct příběhů ze současnosti i minulosti.

„Název je asi tvrdý, příběhy jsou ale optimistické. Vyprávím tam třeba o nádherné muslimské dívce, která šla jako zpravodajka Velké Británie bojovat za své židovské bratry do Francie. Mou ambicí je totiž objevovat příběhy, které jsou na internetu minimálně nebo vůbec ne,“ říká autor.

Má podle Stanislava Motla novinář právo na omyl? A proč se domnívá, že vztah Adiny Mandlové s nacistou K. H. Frankem není pravda? Uslyšíte v záznamu celého rozhovoru.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.