Nymburk dodnes zdobí středověké hradby. Turistům nabízejí zajímavou procházku po cimbuří
Nymburské hradby jsou dokladem jedinečného středověkého stavitelství. Toto kdysi královské středočeské město bylo ve své době považováno za nedobytné. A to přesto, že leží v rovinaté krajině a na stavbu hradeb nebyl v okolí dostupný v té době běžný stavební materiál. Dnes nymburské hradby nabízejí zajímavou procházku po cimbuří i krásný výhled na řeku Labe.
Nymburk letos slaví 750 let od svého založení českým králem Přemyslem Otakarem II. O vybudování města rozhodla jeho významná strategická poloha přímo na břehu řeky Labe i jeho důležitá role v ochraně Prahy.
Zajistit bezpečnost města v rovinaté krajině, kde nebyl široko daleko k dispozici žádný vhodný stavební materiál, byl skutečně náročný úkol. Přesto byl už krátce po svém vzniku Nymburk považován za nedobytné město. Díky důmyslnému systému dvojitých hradeb s obrannými věžemi a vodním příkopem a také důmyslné stavební technologii. Část hradeb se dochovala dodnes a nabízí velmi zajímavou procházku nejen podél Labe, ale i do české historie.
Kámen nahradila cihla
Budování obranného systému začalo současně se založením Nymburka. Kvůli nedostatku kvalitního kamene byly ke stavbě využity cihly. Král Přemysl Otakar II. přizval stavitele z Holandska, kteří použili speciální technologii. Základní součástí fortifikačního systému byla půl druhého metru silná hradba s cihelnými líci. Na stavbu bylo vypáleno přibližně milion a půl cihel. Ty samotné ale pevnost a bezpečnost hradeb nemohly zajistit. Byla využita i drť z místní opuky, která byla smíchána s vápnem a vytvořila tak pevný vnitřek zdí, které obklopovaly cihly.
Dnes je přímo pod věží Kaplankou na samotném začátku hradeb vidět řez zdivem, kde je tento důmyslný systém stavby dobře patrný. Součástí městského opevnění bylo pět hranolových věží sloužících jako městské brány. Řeka Labe a dva vodní příkopy doplněné dvojnásobným pásem hradebních zdí pak město zcela obklopovaly.
Záchrana hradeb změnila jejich vzhled
Hradby byly vážně poškozeny během třicetileté války, během válek o rakouské dědictví i velkým požárem v roce 1838. V 19. století pak byly postupně rozebrány. Z původních cihlových hradeb se zachovala jen část na východní a západní straně města. Opevnění na východě prošlo v letech 1905 až 1909 rekonstrukcí podle projektu architekta Ludvíka Láblera.
Bylo opraveno 205 metrů hradeb, které byly navýšené o cimbuří. Výška samotných hradeb je 6,2 metru, přistavěné ozubí má výšku jeden metr a celkem šest věží dnes vystupuje nad terén do výšky 15,5 metru. Opravené zdivo působí velmi věrně, ostatně cihly na rekonstrukci byly vyráběné přímo na zakázku tak, aby působily jako přesná kopie těch původních.
Od roku 2022 probíhá poslední část rekonstrukce hradeb. Město nechalo vybudovat ve dvou věžích točitá schodiště propojená ochozem, který návštěvníkům umožňuje nevšední pohled na přilehlý park a řeku. Cimbuří je pro zájemce otevřené celoročně. A pokud byste si chtěli dopřát i pohled na samotnou historickou památku, vydejte se do přístaviště na protějším břehu, odkud navíc uvidíte hradby zrcadlící se na vodní hladině.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka