OBRAZEM: Na Žofíně se opět tančila česká beseda. Baráčníci tam slavili 150 let od založení

12 fotografií

Slavnostní průvod se vydal dopoledne z náměstí Jana Palacha kolem Národního divadla až k Paláci Žofín. K vidění tam byli sousedé v oblečení zvaném svéráz, tetičky a děti v krojích a nechyběli ani praporečníci, kteří nesli malované a bohatě vyšívané historické prapory. Baráčnické obce opatrují takových praporů velké historické hodnoty téměř dvě stovky. Malá umělecká díla vytahují jen při slavnostních příležitostech. Tentokrát mohli návštěvníci obdivovat hned několik desítek praporů.

Oslavy 150 let českého baráčnictva|foto:Barbora Kvapilová, Český rozhlas

Jak tradice baráčníků vznikla? Baráčníci jsou dobrovolnými členy spolku, tedy baráčnické obce, jejímž hlavním posláním bylo udržovat národní tradice, staročeské zvyky a obyčeje, pečovat a udržovat národní kroje a také přispívat potřebným. První spolek nesl jméno Svobodná obec baráčníků v Kolíně a byl založen v roce 1873 v hostinci U Šleitrů, kterému se lidově říkalo baráček, proto se členům spolku začalo říkat baráčníci. Mezi sebou se oslovují sousede a tetičko. Regule spolku byly odsouhlaseny v roce 1874, proto se 150 let spolku slaví až letos.

Baráčníci si spolu zatančili českou besedu|foto:Barbora Kvapilová, Český rozhlas

Baráčník musel být mravný, upřímný a skromný. Hlavním mottem baráčnických snah nebyl vlastní prospěch nebo okázalost, proto každou rychtu kdysi zdobilo heslo „Ni zisk, ni sláva!“ Důležité je říci, že baráčnické spolky byly a stále jsou zásadně nepolitické. Debaty na takové téma jsou při zasedání baráčníků zapovězeny. Možná, že proto si mohou baráčníci připomínat právě 150 let činnosti.

Historické prapory jsou malá umělecká díla|foto:Barbora Kvapilová, Český rozhlas