Obyvatelé Kmetiněvse mohou svědectví vhazovat do schránky důvěry

9. leden 2004

Obyvatelé Kmetiněvse na Kladensku, kde byla na Nový rok zavražděna třináctiletá dívka, mohou svá svědectví nebo podezření anonymně vhazovat do schránky důvěry. Poštovní schránku s nápisem "Bára" dnes na dveře obecního úřadu umístili středočeští policisté. "Na schránce jsme se s policisty dohodli ve středu. K mému překvapení ji však nainstalovali již ráno a navíc na ne zcela viditelné místo," řekl starosta Jiří Beran. Stejná schránka visí i na dveřích obecního úřadu v sousedním Hospozíně.

O umístění schránky místní obyvatelé téměř neví. Ti, co ji viděli, ale neví, k čemu slouží. Například dvě ženy se domnívaly, že do ní mají vhazovat peníze na testy DNA. "Kdyby jste nám to neřekli, tak se asi ani o ničem nedozvíme. Ale snad to nějak pomůže. To napětí v obci už není k vydržení," řekla matka, která hlídala své dítě sáňkující na návsi. Policisté se ke schránce důvěry, podobně jako k celému případu, odmítají vyjadřovat. Mluvčí Soňa Budská dnes pouze řekla, že schránku policisté umístili po dohodě se starostou. Velká část kmetiněvských však nepovažuje schránku za významný posun v celém případu. "Je to celé zmatečné. Včera tady bylo několik policistů opisovat jízdní řády autobusů. Dneska umísťují poštovní schránku. Trvá to příliš dlouho a už se mi nechce ani věřit, že to udělal někdo z místních," řekl dnes ČTK asi padesátiletý muž. Podle náměstka ředitele kriminalistického ústavu Emila Vanča však vyšetřování podobných případů trvá velmi dlouho. "Dosud nikdy se u nás tak masivně nepoužívaly DNA testy. Jejich výsledky většinou známe až za několik dní," uvedl. Úspěšnost testů navíc podle něj závisí na množství získaného biologického materiálu od pachatele. Ten podle nejmenovaného policisty zanechal na těle dívky stopy, které lékaři zjistili při pitvě. Její výsledek proto policie nechce zveřejnit, aby ho na své zjištění neupozornila. Středočeská policejní mluvčí odmítá komentovat i spekulace některých medií, že vrahem dívky mohl být muž s pedofilními sklony, kterého policisté před pěti lety obvinili z vraždy desetileté dívky z Libušína na Kladensku. Důchodce, který byl již jednou odsouzen za pohlavní zneužívání svých dcer, však museli pro nedostatek důkazů propustit. V současnosti se zdržuje neznámo kde. Podle obyvatel Libušína si však po incidentu změnil jméno. Třináctiletou dívku zavraždil neznámý pachatel ve čtvrtek mezi obcemi Kmetiněves a Hospozín nedaleko Velvar. Tělo mrtvé dívky nalezli pozdě večer obyvatelé obce, kteří ji předtím spolu s rodiči začali hledat. Školačka byla na návštěvě u své kamarádky v sousedním Hospozíně. Odcházela od ní v 17:00 s tím, že měla domů dorazit podle domluvy s rodiči o půl hodiny déle. Když se ale nevrátila včas, začali po ní rodiče za pomoci kmetiněvských obyvatel pátrat. Teprve kolem 21:00 zavolali na pomoc policii. Mrtvou dívku našli občané sami kolem 23:00 několik set metrů od vesnice. Její tělo leželo u potoka nedaleko silnice vedoucí mezi poli. Obě vesnice jsou od sebe vzdáleny zhruba půl kilometru a dívce by cesta domů trvala jen několik minut. Je proto pravděpodobné, že ji někdo zavraždil asi již krátce po 17:00. Policie při vyšetřování případu sází především na masivní využití takzvaných DNA testů a odebírá vzorky od mužů z vesnice i blízkého okolí. Podobné testy použila například v říjnu 1995 britská policie v hrabství Warwickshire ve střední Anglii, aby dopadla vraha brutálně zavražděné patnáctileté dívky. Policisté tehdy povolali ke genetickým testům na 800 mladíků ve věku 15 až 28 let. V Británii se hromadné testy používají od roku 1987. Porovnání vláken kyseliny deoxyribonukleové pomohlo usvědčit například pětadvacetiletého Švéda srbského původu Mijaila Mijailovice, který loni v září zavraždil švédskou ministryni zahraničí Annu Lindhovou. Koncem loňského roku použily USA test DNA k určení totožnosti bývalého iráckého diktátora Saddáma Husajna. Naopak často genetické testy zachrání život nevinnému. Například ve Spojených státech vedly za posledních deset let k osvobození více než 100 vězňů.