Oplatky
Vypadá to, jako by pečivo zvané oplatky dostalo své jméno podle nějakého oplácení, tedy dávání nějaké rovnocenné náhrady za něco, splácení, odplácení. Tuto souvislost jednoznačně naznačuje české přísloví, které zní pámbu peče oplatky a které vyjadřuje přesvědčení, že žádné zlo nikdy nezůstane bez odplaty. Povzdechněme si: kéž by to tak opravdu bylo, a řekněme si, že slova oplácení a oplatka ve významu "křehké tenké cukrářské pečivo z nekynutého těsta" jazykově vůbec nesouvisejí.
Výrazy oplatit něco a oplácení patří do velké skupiny českých slov souvisejících s placením. Do této jazykové rodiny patří výrazy platit, plat, plátce, platba, platidlo, zaplatit, splatit, splátka, úplatek, výplata, příplatek, poplatek, doplatek, přeplatek, předplatné a také slova platný, platnost, odplata a s největší pravděpodobností také... plátno. Už jsem tady o tom kdysi mluvil, a tak jen stručně zopakuji, že jazykovědci soudí, že všechna zmíněná s financemi víceméně související slova pocházejí od praslovanského plat, kterým se označoval kus látky. Staří Slované totiž před objevem peněz jako platidlo používali právě kusy látky, plátna, tedy tkaný len, eventuálně konopí. Plátno se jako platidlo hodilo především pro svůj malý objem, malou váhu a také proto, že to byl výrobek standardní, kus lněné látky vypadal víceméně stejně ať byl utkán v Čechách, nebo v Bavorsku. Pro pořádek musím dodat, že i když nikdo nezpochybňuje, že staří Slované opravdu platili plátnem, jakýmisi šátečky, jsou etymologové, kteří se spojování slov platit a plátno nesouhlasí. Prý jsou tam jakési hláskoslovné obtíže.
Jenže řeč šla o oplatkách, o kterých jsem už řekl, že jazykově nesouvisejí s oplácením. Takže mohu dodat, že nesouvisejí ani s placením, tím méně s plátnem. Ostatně zatímco plátno, placení a oplácení jsou slova domácí, tedy slovanská, oplatka je slovo neslovanské, přejaté, jak se také říká cizí. Na čemž nic nemění, že ve staré ruštině se hostii říkalo oplatok. Toto slovo do staré ruštiny přešlo ze staré češtiny a sem se dostalo z jazyka starých Bavorů. Ti měli slovo oplata, které vzniklo z pozdně latinského oblata, tedy hostie. Úplný kořen všech těchto slov je v klasickém latinském offere, nabízet, nést vstříc. Hostie jsou věřícím nabízeny. Ano, dnešním sladkým oplatkám daly jméno hostie, mešní nekvašený chléb, symbol Kristova těla, který katoličtí věřící jak se říká přijímají. Hostie, staročesky oplaty, se vyrábějí podobně a i podobně vypadají jako oplatky.
Abych téma vyčerpal, musím ještě říct, že pojmenování hostie je také původem latinské. Hostia znamenalo oběť, úplně původně obětní dobytče.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
