Ošumělý

Nebyly vyloženě špinavé nebo snad dokonce roztrhané, byly opotřebované, lehce sešlé. Ošumělé však mohou být nejen šaty a také třeba boty, klobouk či taška, ošumělá, tedy otřelá, může být i fráze, což je spojení, které je doložené u Svatopluka Čecha, ošumělý může být i vtip. Takový ten, co jsme v televizních estrádách slyšeli už tolikrát.

Michal Novotný

Ze slova ošumělý to přímo šumí, a tak je určitě na místě otázka, zda přídavné jméno ošumělý má svým původem něco společného se slovy šumět a šum, která podle Slovníku spisovného jazyka českého pojmenovávají směsici nejasných zvuků jako například při proudění vody, při pohybu větví za větru, a také při pohybu listí na stromech dodávám já. Významová souvislost šumění vody, větví a listí a ošumělosti oblečení či vtipů není zřejmá, a přesto ji Josef Zubatý, náš významný jazykovědec, který působil na konci 19. a na počátku 20. století, viděl. V časopise Naše řeč této souvislosti v roce 1928 věnoval obsáhlý článek. Zubatého vrcholně zajímavé vývody bohužel hodně zestručním, když řeknu, že podle něj má slovo ošumělý v dnešním významu původ ve zvláštním chování listů dubu. Ty na podzim odumřou jako všechny ostatní listy, ale na rozdíl od nich zůstanou na stromě a celou zimu ve větru šumí. Zimní dub s šumicím odumřelým listím, ošumělý strom, vypadá podobně opotřebovaně a tak trochu smutně jako oblečení, které má svou životnost už skoro za sebou. Tato Zubatého hypotéza se dnes pokládá za jednu z možných. Podle jiných slovo ošumělý souvisí se slovesem šoupat, ošumělé šaty jsou ošoupané. Není prý vyloučen ani vliv slova ošuntělý, které je z původem německého šunt, bezcenná věc. A možná prý měl Zubatý pravdu aspoň v tom, že ošumělý vzniklo ze šumět, ale nějak jinak než podle šumících zimních dubů.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz