Paláce na pražských Hradčanech představují přehlídku skvostné architektury
K architektonickým skvostům, které zdobí naše hlavní město, patří několik desítek šlechtických sídel. Byly svědky mnoha významných historických událostí a klíčových dějinných rozhodnutí. Pojďte si spolu s námi prohlédnout paláce na Hradčanech.
Arcibiskupský palác
Na Hradčanském náměstí, nedaleko hlavní brány Pražského hradu, stojí barokní budova Arcibiskupského paláce, současného sídla pražských arcibiskupů. Byl vystavěn v 16. století a mnohokrát přestavován. Pokud vás v průčelí paláce zaujme velký znak s hlavami ptáků, vězte, že to nejsou husy, jak by se mohlo zdát, ale labutě. Vnitřní prostory paláce vám mohou připadat známé. Když se v Praze natáčel film Amadeus, některé scény točil Miloš Forman právě tam.
Salmovský palác
Salmovskému paláci na Hradčanském náměstí se říká také malý Schwarzenberský. Budovu se třemi křídly nechal postavit v letech 1800 až 1811 pražský arcibiskup Vilém Florentin, kníže Salm-Salm. Novodobá historie se na stavu paláce podepsala. Až v roce 2004 převzala objekt Národní galerie a pustila se do rekonstrukce.
V současné době si zde můžete prohlédnout expozici umění 19. století, která představuje nejvýznamnější díla malířství a sochařství období od klasicismu k romantismu. K návštěvě láká i kavárna s mimořádným výhledem na Prahu. Palác je propojen se sousedním Schwarzenberským, který je také v užívání Národní galerie. Další Salmovský palác, kterému se říká také Palác Věžníků, najdete v Thunovské ulici.
Schwarzenberský palác
Schwarzenberský palác je jednou z nejkrásnějších renesančních staveb v metropoli. Pro hraběte Jana mladšího z Lobkovic sídlo postavil architekt Agostino de Galli v letech 1545 až 1567. Majiteli paláce byli postupně Lobkovicové, císař Rudolf II., Rožmberkové, Švamberkové, Eggenberkové a Schwarzenberkové. Od roku 2002 je palác ve vlastnictví Národní galerie.
Stálá expozice Sbírky starého umění, kterou si v něm můžete prohlédnout, je nazvaná „Baroko v Čechách". Pod unikátním krovem paláce navíc uvidíte expozici nejcennějších historických zbraní z 15. až 19. století ze sbírek Vojenského historického ústavu nazvanou „Císařská zbrojnice."
Národní galerie nabízí v paláci i spoustu speciálních programů, třeba netradiční oslavu narozenin vašich dětí, kdy se hosté promění v postavy z uměleckých děl, hrají hry a věnují oslavenci vlastnoručně vyrobený dárek.
Martinický palác
V roce 1541 zachvátil Malou Stranu a Hradčany obrovský požár. Zničil i čtyři gotické domy, které stály na místě současného Martinického paláce. Zhruba o deset let později pozemek odkoupil Ondřej Teyffle z Zeilberku a začal s renesanční přestavbou. Roku 1583 svůj palác i se zahradou prodal Bořitovi z Martinic. I ten palác poněkud přestavěl. Budova zůstala v majetku Martiniců až do roku 1788, kdy rod vymřel.
Až koncem 20. století se přišlo na to, že Jaroslav Bořita z Martinic palác postavil ve stejném uspořádání, jaké má Královský palác na Pražském hradě, jen v polovičním měřítku. Prý tak chtěl svým potomkům předat „zprávu“ o své někdejší moci a zázračném přežití defenestrace.
Další Martinický palác, kde sídlí Hradní stráž, stojí v Loretánské ulici.
Hrzánský palác
Na Hrzánský palác narazíte mezi Hradčanským a Loretánským náměstím. Ve středověku stál na jeho místě gotický dům, který patřil svatovítské kapitule. Poté zde žil císařský vrátný Hensling, od kterého dům koupil stavitel Petr Parléř. I ten ho však brzy prodal.
Nový dům tu vybudoval až někdejší míšeňský purkrabí a nejvyšší český kancléř Jindřich z Plavna. Ke konci 19. století v něm chvíli žil Tomáš Garrigue Masaryk s manželkou Charlottou. Známý český malíř Jan Slavíček v paláci bydlel a pracoval od roku 1937 až do své smrti v roce1970. Aslužební byt tu měl i někdejší ministr kultury Pavel Dostál.
Palác byl vybudován na terénním zlomu. Část budovy, orientovaná do Loretánské ulice, je dvoupatrová. Část směrem k Úvozu a Malé Straně pětipatrová. V současnosti objekt spravuje Úřad vlády ČR. Slouží výhradně pro diplomatické, reprezentační a společenské účely.
Toskánský palác
Kdysi zde stálo několik měšťanských domů. V roce 1685 je odkoupil Michal Oswald hrabě Thun a rozhodl se vybudovat na jejich místě reprezentativní sídlo. Měl šťastnou ruku při výběru lokality i architekta. Tím byl francouzský malíř a architekt Jean Baptiste Mathey. Náročné zakázky se nezalekl a předložil plán paláce, tvořeného čtyřmi křídly o třech patrech s vnitřním nádvořím.
Zahájení stavby ovšem oddalovaly neshody se sousedem Thunů, hrabětem Martinicem. Jeho protesty a námitky musel nakonec řešit sám císař Leopold I. Ten v roce 1690 verdiktem stavbu povolil. Palác je dodnes jednou z dominant Hradčanského náměstí. Jméno má po Anně Marii Františce, velkovévodkyni Toskánské, která palác získala do vlastnictví v roce 1718. Obnova paláce v roce 1998 byla oceněna cenou Grand Prix Obce architektů v kategorii Rekonstrukce. Dnes v něm sídlí Ministerstvo zahraničních věcí ČR.
Šternberský palác
Šternberský palác leží poněkud stranou Hradčanského náměstí, až na samém okraji Jeleního příkopu. Prochází se k němu levým křídlem Arcibiskupského paláce. Dříve zde stával renesanční palác Lobkoviců. Bydlel tady i nejvyšší hofmistr císaře Rudolfa II., Kryštof starší Popel z Lobkovic na Pátku. Později palác patřil rodu Fürstenbergů, později Schwarzenbergů a v roce 1690 přešel do vlastnictví Šternberků.
Hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka přikoupil o sedm let později sousední Sasko-Lauenburský palác a rozhodl se vystavět palác nový. Stavba byla zahájena v roce 1698. Roku 1811 palác odkoupila Společnost vlasteneckých přátel umění.
Šedesát let nato objekt získal Spolek paní a dívek sv. Anny, který tu zřídil útulek pro mentálně postižené, nazvaný Ernestinum. V letech 1918 až 1947 palác užívala Československá armáda. V současné době zde sídlí stálá expozice evropského malířství Národní galerie. Posedět můžete i v příjemné kavárně v přízemí paláce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Trumpovy dekrety v duchu ‚Amerika především‘. Míří spíš dovnitř USA, některé mohou zrušit soudy
-
Slovenskému europoslanci předsedkyně vypnula mikrofon. Po vulgaritě musel ihned opustit pult
-
Čína už vede nad Trumpem 2:0. Prezident odložil cla a ilegálně podpořil TikTok, upozorňuje sinolog
-
ŽIVĚ: Házenkáři bojují v osmifinále mistrovství světa s Itálii, Radiožurnál Sport vysílá přímý přenos