Paláce na pražských Hradčanech představují přehlídku skvostné architektury

7. srpen 2015
Česko – země neznámá

Největší audioportál na českém internetu

Arcibiskupský palác | Foto: Jolana Nováková, Český rozhlas

Paláce na pražských Hradčanech představují přehlídku skvostné architektury

K architektonickým skvostům, které zdobí naše hlavní město, patří několik desítek šlechtických sídel. Byly svědky mnoha významných historických událostí a klíčových dějinných rozhodnutí. Pojďte si spolu s námi prohlédnout paláce na Hradčanech.

Arcibiskupský palác

Na Hradčanském náměstí, nedaleko hlavní brány Pražského hradu, stojí barokní budova Arcibiskupského paláce, současného sídla pražských arcibiskupů. Byl vystavěn v 16. století a mnohokrát přestavován. Pokud vás v průčelí paláce zaujme velký znak s hlavami ptáků, vězte, že to nejsou husy, jak by se mohlo zdát, ale labutě. Vnitřní prostory paláce vám mohou připadat známé. Když se v Praze natáčel film Amadeus, některé scény točil Miloš Forman právě tam.

Salmovský palác

Salmovský palác

Salmovskému paláci na Hradčanském náměstí se říká také malý Schwarzenberský. Budovu se třemi křídly nechal postavit v letech 1800 až 1811 pražský arcibiskup Vilém Florentin, kníže Salm-Salm. Novodobá historie se na stavu paláce podepsala. Až v roce 2004 převzala objekt Národní galerie a pustila se do rekonstrukce.

V současné době si zde můžete prohlédnout expozici umění 19. století, která představuje nejvýznamnější díla malířství a sochařství období od klasicismu k romantismu. K návštěvě láká i kavárna s mimořádným výhledem na Prahu. Palác je propojen se sousedním Schwarzenberským, který je také v užívání Národní galerie. Další Salmovský palác, kterému se říká také Palác Věžníků, najdete v Thunovské ulici.

Schwarzenberský palác

Schwarzenberský palác

Schwarzenberský palác je jednou z nejkrásnějších renesančních staveb v metropoli. Pro hraběte Jana mladšího z Lobkovic sídlo postavil architekt Agostino de Galli v letech 1545 až 1567. Majiteli paláce byli postupně Lobkovicové, císař Rudolf II., Rožmberkové, Švamberkové, Eggenberkové a Schwarzenberkové. Od roku 2002 je palác ve vlastnictví Národní galerie.

Stálá expozice Sbírky starého umění, kterou si v něm můžete prohlédnout, je nazvaná „Baroko v Čechách". Pod unikátním krovem paláce navíc uvidíte expozici nejcennějších historických zbraní z 15. až 19. století ze sbírek Vojenského historického ústavu nazvanou „Císařská zbrojnice."

Národní galerie nabízí v paláci i spoustu speciálních programů, třeba netradiční oslavu narozenin vašich dětí, kdy se hosté promění v postavy z uměleckých děl, hrají hry a věnují oslavenci vlastnoručně vyrobený dárek.

Martinický palác

Martinický palác na Hradčanském náměstí

V roce 1541 zachvátil Malou Stranu a Hradčany obrovský požár. Zničil i čtyři gotické domy, které stály na místě současného Martinického paláce. Zhruba o deset let později pozemek odkoupil Ondřej Teyffle z Zeilberku a začal s renesanční přestavbou. Roku 1583 svůj palác i se zahradou prodal Bořitovi z Martinic. I ten palác poněkud přestavěl. Budova zůstala v majetku Martiniců až do roku 1788, kdy rod vymřel.

Až koncem 20. století se přišlo na to, že Jaroslav Bořita z Martinic palác postavil ve stejném uspořádání, jaké má Královský palác na Pražském hradě, jen v polovičním měřítku. Prý tak chtěl svým potomkům předat „zprávu“ o své někdejší moci a zázračném přežití defenestrace.
Další Martinický palác, kde sídlí Hradní stráž, stojí v Loretánské ulici.

Hrzánský palác

Hrzánský palác

Na Hrzánský palác narazíte mezi Hradčanským a Loretánským náměstím. Ve středověku stál na jeho místě gotický dům, který patřil svatovítské kapitule. Poté zde žil císařský vrátný Hensling, od kterého dům koupil stavitel Petr Parléř. I ten ho však brzy prodal.

Nový dům tu vybudoval až někdejší míšeňský purkrabí a nejvyšší český kancléř Jindřich z Plavna. Ke konci 19. století v něm chvíli žil Tomáš Garrigue Masaryk s manželkou Charlottou. Známý český malíř Jan Slavíček v paláci bydlel a pracoval od roku 1937 až do své smrti v roce1970. Aslužební byt tu měl i někdejší ministr kultury Pavel Dostál.

Palác byl vybudován na terénním zlomu. Část budovy, orientovaná do Loretánské ulice, je dvoupatrová. Část směrem k Úvozu a Malé Straně pětipatrová. V současnosti objekt spravuje Úřad vlády ČR. Slouží výhradně pro diplomatické, reprezentační a společenské účely.

Toskánský palác

Toskánský palác

Kdysi zde stálo několik měšťanských domů. V roce 1685 je odkoupil Michal Oswald hrabě Thun a rozhodl se vybudovat na jejich místě reprezentativní sídlo. Měl šťastnou ruku při výběru lokality i architekta. Tím byl francouzský malíř a architekt Jean Baptiste Mathey. Náročné zakázky se nezalekl a předložil plán paláce, tvořeného čtyřmi křídly o třech patrech s vnitřním nádvořím.

Zahájení stavby ovšem oddalovaly neshody se sousedem Thunů, hrabětem Martinicem. Jeho protesty a námitky musel nakonec řešit sám císař Leopold I. Ten v roce 1690 verdiktem stavbu povolil. Palác je dodnes jednou z dominant Hradčanského náměstí. Jméno má po Anně Marii Františce, velkovévodkyni Toskánské, která palác získala do vlastnictví v roce 1718. Obnova paláce v roce 1998 byla oceněna cenou Grand Prix Obce architektů v kategorii Rekonstrukce. Dnes v něm sídlí Ministerstvo zahraničních věcí ČR.

Šternberský palác

Ke Šternberskému paláci projdete uličkou po levé straně Arcibiskupského paláce

Šternberský palác leží poněkud stranou Hradčanského náměstí, až na samém okraji Jeleního příkopu. Prochází se k němu levým křídlem Arcibiskupského paláce. Dříve zde stával renesanční palác Lobkoviců. Bydlel tady i nejvyšší hofmistr císaře Rudolfa II., Kryštof starší Popel z Lobkovic na Pátku. Později palác patřil rodu Fürstenbergů, později Schwarzenbergů a v roce 1690 přešel do vlastnictví Šternberků.

Hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka přikoupil o sedm let později sousední Sasko-Lauenburský palác a rozhodl se vystavět palác nový. Stavba byla zahájena v roce 1698. Roku 1811 palác odkoupila Společnost vlasteneckých přátel umění.

Šedesát let nato objekt získal Spolek paní a dívek sv. Anny, který tu zřídil útulek pro mentálně postižené, nazvaný Ernestinum. V letech 1918 až 1947 palác užívala Československá armáda. V současné době zde sídlí stálá expozice evropského malířství Národní galerie. Posedět můžete i v příjemné kavárně v přízemí paláce.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d1322.0821117810924!2d14.396992443325008!3d50.08981710137405!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x470b951e9ea21e6d%3A0xe71c52a9b5185da0!2zSHJhZMSNYW5za8OpIG7DoW0uLCBQcmFoYS1QcmFoYSAx!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1438939880798" width="620" height="450" frameborder="0" style="border:0" allowfullscreen></iframe>