Paleolit českých zemí: Proměny přírody, lidí a kultur

Paleolit je nejstarším a také nejdelším obdobím lidské historie. Zároveň je to období, o kterém toho víme nejméně – čím hlouběji do minulosti se noříme, tím nezřetelnější jsou stopy, které v ní naši předkové zanechali. Díky novým objevům, přístrojům a metodám se však vědcům přece jen daří naši představu o nejstarší minulosti lidstva zpřesňovat a dávat ji do širších souvislostí. Týká se to i našeho malého středoevropského „rybníčku“. Nejnovějším důkazem je publikace „Paleolit českých zemí: Proměny přírody, lidí a kultur“, kterou loni na podzim vydalo nakladatelství Academia.

Paleolit českých zemí|foto:Nakladatelství Academia

Hlavním autorem tohoto obsahem i rozsahem vskutku monumentálního díla je profesor Jiří A. Svoboda, odborník na paleoantropologii, paleolit a geologii čtvrtohor, dlouholetý pracovník Moravského zemského muzea a brněnského Archeologického ústavu Akademie věd, který vedl výzkumy na řadě zásadních paleolitických lokalit nejen na Moravě, ale třeba i v severních Čechách.

Vzhledem k tomu, že o českém paleolitu není možné psát izolovaně, bez znalosti širšího přírodovědného kontextu, celou publikaci uvádějí kapitoly, obecně věnované pleistocénu, starší fázi čtvrtohor, pro kterou je charakteristické střídání dob ledových a meziledových s velkými teplotními rozdíly, a tedy i proměnami podnebí a přírodního prostředí. Rekonstruovat tyto proměny pomáhají vědcům rostlinné zbytky, pozůstatky vodních členovců, suchozemských brouků, různých obratlovců a také ulity měkkýšů. Mezi autory přírodovědných kapitol najdete třeba geologa Jana Hoška, zoologa Ivana Horáčka, malakoložku Lucii Juřičkovou nebo biologa Petra Pokorného. Druhá část knihy je věnována paleogenetice člověka. Co o minulosti lidského rodu prozrazuje zkoumání DNA v ní shrnuje zoolog a genetik Miloš Macholán.

Část paleolitické skládky mamutích kostí z Dolních Věstonic v expozici Národního muzea|foto:Barbora Aradská, Národní muzeum

Třetí, nejobsáhlejší částí knihy, jejímž výhradním autorem je Jiří A. Svoboda, jsou již samotné dějiny paleolitu v českých zemích. Ty autor rozdělil do deseti kapitol – deseti období, z nichž to nejstarší začíná 2 400 000 let před současností, a to poslední končí na sklonku doby ledové, před zhruba jedenácti a půl tisíci lety. Každou kapitolu uvádí paleoantropologický rámec, v každé najdete informace o životě tehdejších obyvatel českých zemí, které jsme schopni vyčíst především z archeologických nálezů – co víme o jejich nástrojích, technologiích a inovacích, o jejich sídlení, stravovacích návycích, lovu, umění i pohřbívání. Nechybí pochopitelně přehled a detailní popis regionů, areálů a zásadních lokalit s informacemi o nálezech, mnoha kresbami a také fotografiemi.

Výzkum tábořiště lovců mamutů v Ústí nad Labem na Bukově, leden 2025|foto:Frederik Velinský, Český rozhlas Sever

Publikace „Paleolit českých zemí: Proměny přírody, lidí a kultur“ je bezpochyby zásadní dílo, které bude vyhledávaným zdrojem informací pro badatele, studenty i poučenou veřejnost, toužící po aktuálních poznatcích o nejstarším období naší historie; a to i díky připojeným olbřímím přehledům literatury. Běžný zájemce o historii si v knize asi příliš nepočte, bude na něj příliš odborná, snad to ale trochu vyváží již zmíněný bohatý obrazový doprovod. Budoucnost pochopitelně přinese další objevy, mnohá data a hypotézy bude třeba revidovat, ale nepochybuji o tom, že práce Jiřího A. Svobody a jeho kolegů se minimálně na pár desetiletí stane jedním ze základních kamenů vědeckého pohledu na český paleolit.

O knihu Jiřího A. Svobody a dalších autorů „Paleolit českých zemí“ z produkce nakladatelství Academia s námi můžete soutěžit. Šanci na výhru máte do neděle 26. dubna.

Jiří Svoboda a kol.: Paleolit českých zemí. Proměny přírody, lidí a kultur. Praha: Academia, 2025. ISBN 978-80-200-3610-0.