Památník evropského rozvodí u Bělotína označuje místo, odkud se voda vydává na cestu do dvou moří
U silnice, která vede z Bělotína do Hranic v Olomouckém kraji, stojí už padesát let Památník evropského rozvodí. Netradiční dominanta Moravské brány umocňuje podivuhodnost lokality, kde se rozcházejí vody směrem na jih nebo na sever. Monumentální betonová plastika označuje místo předělu rozvodí dvou moří - Černého a Baltského.
Na Jelením kopci, kde se v pradávných dobách zastavil skandinávský ledovec, stojí vysoká betonová plastika Evropského rozvodí. Dílo připomíná, že vody z dešťů, potoků a řek jsou odtud odváděny buď na sever, nebo na jih. A nikdy se nepotkají. Tak jak si to naše „matička Země“ vymyslela. Vody bělotínské míří do Baltského moře, ty hranické do moře Černého.
Nápad připomenout evropské rozvodí vznikl mezi pracovníky tehdejšího podniku Dopravní stavby Olomouc v časech, kdy u Bělotína opravovali silnici směrem do Hranic. Úkolu se ujal brněnský architekt a výtvarník Miloš Slezák.
Nechal se inspirovat a motivovat skutečností, že oba svahy Jeleního kopce mají společnou pouze oblohu. Voda, která z ní dopadá na jeden či druhý svah, se nikdy nesetká. Tento poznatek zobrazují dvě betonové plastiky mířící do výšky několika metrů, které se sice navzájem přibližují, ale stále mezi nimi zůstává mezera společné oblohy. Vnější zvlněný plášť vyvolává dojem padajících a rozcházejících se vodních proudů.
Vnitřní prostor byl navržen tak, aby se v něm daly umístit dvě bronzové desky opatřené verši básníka Jana Sklácela: „Podivuhodné místo, kde se rozcházejí vody a kde se rozděluje déšť. Potoky odtud spěchají na sever a na jih. Ta voda se už nikdy více nepotká a nenávratné bývá loučení lidí a vod. Stojíte na předělu dvou moří.“
Kdo se postaví mezi betonové oblouky uvnitř plastiky, bude mít u nohou kruh z mrákotínské žuly s předělem, který ukazuje směr k oběma mořím. Název Baltské a Černé moře je v něm vytesán v několika jazycích - českém, ruském, latinském, německém, anglickém a francouzském.
Originální památník připomínající turistům a motoristům fakt, že přejíždějí přes pomyslnou čáru rozvodí, dostal přezdívku Střecha Evropy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
