Památnou Pollnerovu hrušeň nad Bratrušovem zasadili jako hraniční strom
Když se řekne památný strom, člověk si většinou představí věkovitý dub či košatou lípu. Památným stromem může být ale kupodivu i zdánlivě obyčejná planá hrušeň. Třeba jako Pollnerova hruška, která roste už více než 260 let nad vesnicí Bratrušov nedaleko Šumperka.
Jméno Pollnerova hruška získal tento strom podle někdejšího majitele pozemku, na kterém byl vysazen. Sedlák Pollner ji údajně zasadil, aby označil hranici svého pozemku. Rodina Pollnerova patřila ve druhé polovině 18. století v Bratrušově mezi střední sedláky. Vysazení plané hrušně na tomto místě mělo ovšem ještě jeden význam. Plody sloužily jako potrava pro divokou zvěř. I proto byly ovocné stromy vysazovány na okraji honiteb.
Planá hrušeň, nazývaná též hrušeň polnička, je pozoruhodný strom. Jde o původní středoevropskou dřevinu z čeledi růžovitých, která patří na rozdíl od jiných ovocných stromů mezi dlouhověké. I tak ale patří strom, který je starší než 200 let, k výjimkám, a to i v celostátním měřítku. V rámci Olomouckého kraje se jedná o nejstarší ovocný strom vůbec.
Hrušky se využívaly jako léčivka i koření
Hrušeň polnička plodí na podzim drobné hruštičky, které jsou spíše kulaté, takže si je mnoho lidí plete s planými jablky. Hrušky mohou mít barvu od žluté až po načervenalou. Samotné plody nejsou příliš chutné, v minulosti je však lidé využívali především jako léčivku.
V Mathioliho herbáři aneb bylináři se například dočteme, že plané hrušky, pečené nebo sušené, jsou dobré k léčbě průjmů a úplavice. Za léčivé byly ovšem považovány i další části stromu. Například kůra, listy a dřevo se ve formě popela nebo rozdrcené hmoty používaly pro léčbu houbových otrav a pokaženého žaludku. Kompotované plané hrušky žaludek utišovaly.
Zajímavé je také použití hruštiček polniček coby koření. Naši předkové je sbírali, sušili a poté strouhali na tzv. prachandu. Ta se používala při pečení buchet nebo na kynuté knedlíky. Voněla prý po skořici.
U hrušně stojí Hromový kříž
Pollnerova hrušeň nad Bratrušovem není pozoruhodná jen svým věkem a vitalitou, ale také místem, na kterém roste. Ze stráně nad obcí je krásný výhled nejen na Bratrušov, ale také na město Šumperk a okolní kopce. Kromě toho zde stojí také obnovený tzv. Hromový kříž. Historie stavby těchto křížů začala v pravé poledne 20. června 1774. Právě tehdy byl Bratrušov postižen strašnou bouřkou spojenou s krupobitím, jakou dosud nikdo z místních nezažil. Poničené byly i louky a lesy. Bahno zaplavilo vše, co voda nevzala. Desítky stavení zmizely beze stopy.
Na paměť této události se místní každou středu před sv. Petrem a Pavlem rozhodli slavit „Den zaslíbení“. Nikdo v obci nesměl pracovat a všichni se vydávali na procesí s knězem k pěti hromovým křížům, které byly vztyčeny na návrších nad obcí.
Kříže byly pravidelně obnovovány, naposledy ve dvacátých letech minulého století. Po odchodu původních německých obyvatel však tradice zanikla a kříže zpráchnivěly a spadly. Až před několika lety se skupinka místních dobrovolníků, kteří si říkají „Pátrači", rozhodla tyto kříže obnovit. Jeden z nich tak dnes opět zdobí místo u staré hrušně nad Bratrušovem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Myslet si, že věda a politika nesouvisí, je zhýčkanost.‘ Výzkumnice Tatlowová hovoří o čínském vlivu v EU
-
Špičkový generál s nejasnou minulostí. Kim Čong-un do Ruska poslal šéfa speciálních složek
-
Udělejte daňovou reformu a 30 tisíc lidí se dostane nad hranici chudoby, navrhují ekonomové
-
Dita Řepková se v prosinci stane ústavní soudkyní, její jmenování schválil Senát