Památnou Pollnerovu hrušeň nad Bratrušovem zasadili jako hraniční strom

Jméno Pollnerova hruška získal tento strom podle někdejšího majitele pozemku, na kterém byl vysazen. Sedlák Pollner ji údajně zasadil, aby označil hranici svého pozemku. Rodina Pollnerova patřila ve druhé polovině 18. století v Bratrušově mezi střední sedláky. Vysazení plané hrušně na tomto místě mělo ovšem ještě jeden význam. Plody sloužily jako potrava pro divokou zvěř. I proto byly ovocné stromy vysazovány na okraji honiteb.

Planá hrušeň, nazývaná též hrušeň polnička, je pozoruhodný strom. Jde o původní středoevropskou dřevinu z čeledi růžovitých, která patří na rozdíl od jiných ovocných stromů mezi dlouhověké. I tak ale patří strom, který je starší než 200 let, k výjimkám, a to i v celostátním měřítku. V rámci Olomouckého kraje se jedná o nejstarší ovocný strom vůbec.

Hrušky se využívaly jako léčivka i koření

Hrušeň polnička plodí na podzim drobné hruštičky, které jsou spíše kulaté, takže si je mnoho lidí plete s planými jablky. Hrušky mohou mít barvu od žluté až po načervenalou. Samotné plody nejsou příliš chutné, v minulosti je však lidé využívali především jako léčivku.

Plody plané hrušně se pužívaly jako léčivka i jako koření|foto: Miroslav Kobza

V Mathioliho herbáři aneb bylináři se například dočteme, že plané hrušky, pečené nebo sušené, jsou dobré k léčbě průjmů a úplavice. Za léčivé byly ovšem považovány i další části stromu. Například kůra, listy a dřevo se ve formě popela nebo rozdrcené hmoty používaly pro léčbu houbových otrav a pokaženého žaludku. Kompotované plané hrušky žaludek utišovaly.

Čtěte také

Zajímavé je také použití hruštiček polniček coby koření. Naši předkové je sbírali, sušili a poté strouhali na tzv. prachandu. Ta se používala při pečení buchet nebo na kynuté knedlíky. Voněla prý po skořici.

U hrušně stojí Hromový kříž

Pollnerova hrušeň nad Bratrušovem není pozoruhodná jen svým věkem a vitalitou, ale také místem, na kterém roste. Ze stráně nad obcí je krásný výhled nejen na Bratrušov, ale také na město Šumperk a okolní kopce. Kromě toho zde stojí také obnovený tzv. Hromový kříž. Historie stavby těchto křížů začala v pravé poledne 20. června 1774. Právě tehdy byl Bratrušov postižen strašnou bouřkou spojenou s krupobitím, jakou dosud nikdo z místních nezažil. Poničené byly i louky a lesy. Bahno zaplavilo vše, co voda nevzala. Desítky stavení zmizely beze stopy.

Hromový kříž má chránit obec před bleskovými záplavami, které ji několikrát málem zničily|foto: Miroslav Kobza

Na paměť této události se místní každou středu před sv. Petrem a Pavlem rozhodli slavit „Den zaslíbení“. Nikdo v obci nesměl pracovat a všichni se vydávali na procesí s knězem k pěti hromovým křížům, které byly vztyčeny na návrších nad obcí.

Kříže byly pravidelně obnovovány, naposledy ve dvacátých letech minulého století. Po odchodu původních německých obyvatel však tradice zanikla a kříže zpráchnivěly a spadly. Až před několika lety se skupinka místních dobrovolníků, kteří si říkají „Pátrači", rozhodla tyto kříže obnovit. Jeden z nich tak dnes opět zdobí místo u staré hrušně nad Bratrušovem.