PERLIČKA

26. listopad 2002

Při nedávném pražském summitu NATO media z akutního nedostatku senzačních událostí hojně citovala aspoň jídelní lístky slavnostních obědů a večeří. Objevovala se na nich také perlička, což není příliš běžná drůbež a její pojmenování zní docela zajímavě. A to jsou hned dva důvody, proč si o perličce popovídat.

Tak tedy drůbež. Přesněji zdomácnělý pták z podčeledi bažantovitých, pocházející z Afriky ? latinské pojmenování perliček Numidinae naznačuje, odkud pocházejí přesně, slovem Numidia totiž staří Římané nazývali území zhruba v dnešním Alžírsku. Perličky dnes volně žijí také na Jamaice, na Kubě a na Haiti, kam byly vypuštěny, a protože mají velmi chutné maso, byla perlička chocholatá zdomácněna a pro zmíněné maso se chová. Perlička chocholatá má tmavé peří se světlejším vlnkováním nebo, jak odborníci říkají, skvrněním. Krk a hlavu má ten pták holé a na hlavě obvykle rohovitou chocholku.

Říkal jsem, že české pojmenování perličky zní docela zajímavě, a měl jsem na mysli, že jde zjevně o zdrobnělinu od slova perla a že souvislost mezi "kulovitým útvarem vyloučeným pláštěm mlžů a užívaným k ozdobě", jak slovo perla definuje Slovník spisovného jazyka českého, a drůbeží s chutným masem nemusí být zřejmá na první pohled. Ta dvě slova spojuje peří perliček, přesněji řečeno jeho barva, ještě přesněji zmíněné světlé skvrnky, které působí jako malé perličky. Spojovat perličky s perlami ostatně není jen česká specialita, podobně se tito domácí ptáci jmenují ve slovenštině a polštině a také v němčině, tam se perličkám říká Perlhuhn, tedy v doslovném překladu perlová slepice.

Michal Novotný

Čímž jsem prozradil, že slovo perla není české, že je přejaté. Ano, to je jisté, odborníci však nevědí úplně přesně, odkud přejaté. Mluví se o italštině, o francouzštině i o latině. Dříve se soudilo, že základem výrazu perla by mohlo být buď slovo pernula, tedy mušlička, nebo pirula, tedy kulička. V tom druhém případě by perla byla jazykově příbuzná s pilulkou. Dnes se má za to, že slovu perla dalo vzniknout latinské podstatné jméno perna, které má význam stehno či kýta. Mušle, v nichž perly vznikají, prý mají podobu stehna.

V každém případě ze slova perla nevzniklo jen pojmenování drůbeže s chutným masem, ale i sloveso perlit, které se dřív používalo jen v souvislosti s bublinkami v nějaké tekutině, dnes čím dál častěji ironicky pro mluvení, v němž se vyskytují samé perly. Sloveso perlit je také cizí, v němčině se perlit řekne perlen, zato slovo perleť, které z výrazu perla rovněž vzniklo, je jen české. Utvořil ho Josef Jungmann jako pojmenování v duhových barvách se lesknoucího povrchu nejprve vnitřku mušlí a pak také třeba knoflíků. Tolik o slovech perlička, perla, perlit a perleť.

(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)

Vysílá se v úterý 26.11.

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka