Počasí

Promluvím i o podnebí a samozřejmě řeknu, co v tomto výrazu dělá slůvko nebe. Také o povětrnostních jevech něco řeknu, hlavně, co vlastně znamenalo staré české povětří. A nezapomenu ani na související takzvaná cizí slova, například na výrazy klima a meteorologie.

Začnu významovým rozdílem mezi slovy počasí a podnebí, který občas někteří nechápou úplně přesně. Slovník spisovného jazyka českého píše, že počasí je: "stav ovzduší na jistém místě a v jisté době", zatímco o podnebí říká, že je to: "průměrný stav povětrnostních jevů (teploty, srážek a pohybu vzduchu) v určité krajině". Jinak řečeno počasí je stav okamžitý, dočasný, stále se měnící, podnebí pak trvalá charakteristika převládajícího počasí. Když v Praze prší, je to počasí, když kdesi na anglickém venkově prší většinu roku, mají tam takové podnebí. A i když tam náhodou už měsíc nepršelo, stejně je správné říct, že tam mají deštivé podnebí.

Michal Novotný

Přejatým slovem se podnebí řekne klima, a to je výraz, s nímž se dnes setkáváme možná častěji než se slovem podnebí, hlavně například v silně frekventovaném slovním spojení klimatická změna, což je správnější termín pro to, čemu se populárně a nepřesně říká globální oteplovaní. Přídavné jméno klimatický známe také ze spojení klimatické pásmo nebo třeba klimatická mapa. Výraz klima dnes také používáme obrazně pro významy poměry, situace a prostředí. "V tom ústavu panovalo dobré klima," se dá říct a každý ví, že tu o nejde podnebí. S tímto významem souvisí i výraz klimatizace, což je technická úprava ovzduší v nějakém ohraničeném prostoru na optimální teplotu, vlhkost a čistotu. Pokud jde o meteorologii, Akademický slovník cizích slov říká, že je to obor zabývající se složením a vlastnostmi atmosféry a ději, které v ní probíhají. Meteorologie se tedy zabývá jak počasím, tak klimatem neboli podnebím. Tolik zatím o slovech souvisejících s počasím.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz