Pod šable! aneb Vitajte na fašanku!
Je únor a pomalu nastává čas masopustu. Na jihovýchodě Moravského Slovácka, v Bílých Karpatech poblíž moravsko-slovenské hranice, se masopustu říká fašank a je charakteristický typickými písněmi, které se jindy a jinde nezpívají, a především specifickými mužskými tanci s meči a šavlemi.
Původní podoba fašanku z přelomu 18. a 19. století se dochovala především v obcích Strání, Bystřice pod Lopeníkem a Komňa. V každé obci má mečový tanec jinou podobu a jinak se také říká mužům, kteří je tančí: na Strání jsou to Fašančáré, v Komni Skakúni, v Bystřici pod Lopeníkem Bobkovníci, jinde Podšabláré.
Písemné prameny o mužských mečových tancích jsou z konce 18. století a podle etnografů vznikly jako zvláštní mix obětních obřadů, dvorních turnajů a dovednostních soubojů strážců moravsko-uherské hranice.
V obci Strání se dokonce tanec zvaný „Pod šable“ udržel natolik intenzivně, že dal vzniknout mezinárodnímu fašankovému festivalu. Hrávají na něm cimbálové muziky Olšava z Uherského Brodu a Strýci ze Strání.
Po stopách divokých mužských mečových tanců se do Bánova, Bystřice pod Lopeníkem, do Komně a na Strání vypravila Markéta Ševčíková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
