Pod Táborem si můžete sami osahat starobylé základy města. Podzemní chodby měří třináct kilometrů
Historický střed jihočeského města Tábora se od většiny center obdobně velkých českých měst liší. Hustá síť zalomených uliček, různé dvorky, podchody a slepé odbočky dokládají, že se při stavbě myslelo především na obranu města před nepřítelem.
Strategické rozvržení půdorysu samozřejmě dávno ztratilo svůj vojenský význam, ale dodnes dokáže poplést návštěvníky, kteří se při brouzdání jinak romantickými táborskými zákoutími občas ocitnou úplně jinde, než plánovali. A mnozí z nich přitom ani netuší, že obdobný labyrint, jako je na povrchu města, se nachází i v jeho podzemí.
Místo, kde dnešní Tábor stojí, si jako vhodnou parcelu pro stavbu města vyhlédl už Přemysl Otakar II. Jeho smrt ale plán výstavby zhatila a s budováním Tábora se začalo až o téměř dvě století později, za husitských válek. A právě od 15. století šlo ruku v ruce se stavbou nadzemních částí města i hloubení jeho podpovrchových částí.
Začalo se obyčejnými sklepy pod jednotlivými domy, tak zvanými lochy. Jak ale město bohatlo, bylo potřeba více úložného prostoru, a proto byly některé sklepy rozšířeny o další jedno nebo dvě podzemní podlaží. V závěrečné fázi výstavby táborského podzemí pak byly sklepy propojeny spojovacími chodbami.
Odhaduje se, že chodby měly zcela praktický účel. Bylo jimi možné utéct jak v případě válečného konfliktu, tak v případě požárů, které byly v minulosti v Táboře takřka na denním pořádku. Jinak většina podzemních prostor sloužila jako spižírny. Jedna část ale fungovala i jako městská šatlava.
Podzemím se můžete projít i potmě jen s lucernou
Odhaduje se, že celková délka táborských podzemních chodeb činí třináct kilometrů. Nejhlubší změřené místo se nachází šestnáct metrů pod povrchem. V části chodeb pod hlavním táborským náměstím se celoročně provádí turisté. Zpřístupněná trasa měří šest set padesát metrů a vchází se do ní z historické budovy radnice, dnes Husitského muzea. Východ z podzemí se nachází na dvoře měšťanského domu č. p. 6 na severní straně náměstí.
Protože jsou v některých místech velice nízké stropy, fasují návštěvníci před prohlídkou podzemí ochranné přilby. Je dobré se i dobře obléct, protože teplota vzduchu v chodbách celoročně osciluje kolem osmi stupňů Celsia. V podzemí je sice zavedeno elektrické osvětlení, ale populární jsou i exkurze, kdy si turisté sami ve zhasnutých chodbách svítí zapůjčenými lucernami.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.