Pod Týnem nad Vltavou vede rozsáhlé podzemí. Řada chodeb je stále neprozkoumaná

25. září 2017
Česko – země neznámá

Nejspíš už ve 14. století se začal razit rozsáhlý podzemní systém chodeb v Týně nad Vltavou. Alespoň se to usuzuje podle hliněných střepů, které archeologové ve štolách našli, písemné prameny chybí. Během následujících století bylo celé dílo rozšiřováno a vylepšováno a dnes se do jeho části může s průvodcem vydat každý, kdo má rád historii a neobvyklé zážitky.

Některé podzemní chodby mají velkorysé barokní cihlové zaklenutí, většinou jde ale o velmi úzké a nízké prostory, jejichž průchod vyžaduje od návštěvníka určitou dávku mrštnosti. Kdo trpí klaustrofobií nebo bolestmi zad, měl by si prohlídku raději rozmyslet. Naopak menší děti, které se nemusí shýbat, mohou být z návštěvy nadšené. Zvlášť když u vchodu nafasují vedle pláště a helmy také gumáky, aby se jim dobře brodilo zatopenými úseky.

Zpřístupněné prostory měří na délku 160 metrů a jde se jimi tam a zpět. Ve skutečnosti je ale chodeb pod historickým středem města daleko víc. Ovšem značná část z nich je dnes zazděná nebo přímo napojená na obytné domy a dosud neprozkoumaná.

Dodnes se také nepodařilo spolehlivě zjistit důvod, proč bylo celé podzemní dílo vybudováno. Nejpravděpodobněji šlo o tunely rozvádějící vodu, ale je docela možné, že měly chodby svůj strategický význam jako únikové cesty. Budoucí generace speleologů, archeologů a historiků se tedy nejspíš v Týně nad Vltavou nudit nebudou.

Vchod do vltavotýnského podzemí nejdete ve sklepě městského muzea. Na webových stránkách muzea lze najít aktuální informace o otevírací době. Vyjma stísněných prostor by měl případný návštěvník vzít v potaz nízkou teplotu v chodbách, která se konstantně pohybuje kolem 10 stupňů.

autor: Filip Černý
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.