Podobenství k svátku Pesach
V pondělí 22. dubna začíná letošní svátek Pesach. Jeden z jeho motivů dal vzniknout i působivému podobenství.
Pesach, který oslavuje Biblí popsaný východ Židů z egyptského otroctví, si věřící nepřipomínají jen po osm dní svátku. Na řadě míst k němu odkazuje každodenní modlitba, která opakovaně věnuje zvláštní pozornost záchraně Izraele u Rákosového moře: před prchajícím Izraelem se rozestoupilo, ale jeho pronásledovatele zaplavilo.
Judaismus si této tradicí zmiňované události všímá i na řadě jiných míst, mnohdy v nečekané souvislosti, jak dokládá jeden midraš z 2. století.
Tento text z řady těch, které osobitě objasňují Tóru z hlediska židovské víry a etiky, vypráví příběh o rabínovi José ben Chalaftovi. Jak se píše, v době nadvlády Římanů si ho zavolala mocná římská matróna, aby jí řekl, čím se Bůh zabývá od stvoření světa.
„Sezdává muže a ženy,“ odpověděl rabín.
„To je všechno?“ podivila se Římanka. „To umím také. Mám otroky i služebné, sezdám je podle svého.“
„V tvých očích to snad vypadá jednoduše,“ odvětil rabín, „ale před Bohem je to stejně těžké jako rozdělit Rudé moře.“
Odešel a Římanka učinila, jak řekla. Nechala přivést tisíc otroků a tisíc služebných, postavila je do řad a nařídila: „Ten a ten muž se ožení s tou a tou ženou.“
Stačil však jediný den a sotva sezdané páry se k ní vrátily. Rozhádané, potlučené, křičící a prosící. „Nechci takového muže,“ volaly ženy, a i muži protestovali: „Zbavte mě té ženy, ta není pro mě.“
Římanka si nechala přivést rabína Chalaftu a řekla: „Tvé učení je pravdivé, hodné chvály. Co jsi řekl, je správné.“
„Ano,“ zopakoval rabín. „Pevně spojit muže a ženu v jednom domově je před Bohem stejně těžké jako rozdělit Rudé moře.“
Tolik dávný midraš. Co však na první pohled zní až anekdoticky humorně, může mít z hlediska tradičního judaismu i hlubší obsah. Nedávno jsem se tak setkal s komentářem, podle kterého příběh o římské matróně a rabínu Chalaftovi odkazuje ke dvěma život podmiňujícím principům. Vody Rákosového moře v tomto smyslu představují, co je ve světě svou podstatou soudržné a jednolité. Naproti tomu muži a ženy se liší, a k tomu je ještě každý člověk jiný. Rozdělit jednolité a na druhé straně pevně spojit různé pak ilustruje protikladné aspekty jednoty.
Možno dodat, že judaismus na mnoha místech hovoří o rozdělení: v rytmu života tak odděluje sváteční od všedního, čisté od nečistého, posvátné od profánního. Jsou to však oddělení, která ve vyšším řádu stvoření tvoří jedinečný celek, nádhernou jednotu bytí.
Související
-
EU nově monitoruje antisemitismus, začíná Pesach a převezměte terezínskou štafetu!
Jak měřit antisemitismus? Začíná Pesach. A přihlaste se do soutěže Převezměte terezínskou štafetu!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.