Polonéza
Včera jsem začal probíral názvy jednotlivých tanců. Nemohl jsem začít žádným jiným než polkou, českým vynálezem, který svého času ovládl celý svět. Říkal jsem především, že takříkajíc polské jméno tohoto tance nepochází z toho, že by snad šlo o polský tanec, ale že tento český tanec, navazující krokově na jeden tanec francouzský, který se ale jmenoval skotský, byl pojmenován na počest Polska a Poláků, V době vzniku polky, na počátku 30. let 19. století totiž probíhalo českými vlastenci obdivované polské povstání proti Rusku.
Dnes u Polska ještě zůstanu prostřednictvím názvu polonézy, tance v mírném tempu a třídobém metru. Byl to tanec původně lidový, s největší pravděpodobností opravdu polský, někdy v 16. století pronikl na šlechtické dvory a pak i do ciziny, především do Francie, ostatně název polonéza je vlastně francouzský, pochází z francouzského slovního spojení dance polonaise, polský tanec. Říkal jsem, že polonéza je tanec s největší pravděpodobností opravdu polský, ale musím dodat, že, jak píše Jiří Rejzek ve svém slovníku "se o tom někdy pochybuje". V každém případě se polonéza uplatnila i ve vážné hudbě, především v období romantismu, v tvorbě skladatele a klavíristy Frederika Chopina, původem Poláka.
A do třetice tanec spojený s Polskem. Jmenuje se mazurka a o jeho polském lidovém původu se tentokrát ani nepochybuje. Dostal jméno podle Mazurska nebo se také říká Mazur, oblasti v severozápadním Polsku. A tento kraj je pojmenován podle dávného kmene Mazurů, snad lidé poddaných jakémusi Mazovi. Zatímco s původem pojmenování Mazurska to není úplně jasné, pokud jde o Polsko a Poláky, nikdo nepochybuje, že tato pojmenování vycházejí se starého výrazu pole. Polané byli obyvatelé polí, širých rovin. Původně se však názvem Polsko označoval jen severní kousek Polska dnešního.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
