Poutní areál v Jaroměřicích je jako malý Jeruzalém. Na hoře Kalvárii najdete jeho zmenšenou kopii
Poutním areálem v Jaroměřicích nás provedl historik Michal Schuster
Poutní areál na hoře Kalvárii v Jaroměřicích u Jevíčka v Pardubickém kraji je výjimečný. Jedná se totiž o ucelený soubor barokních památek, které jsou zmenšenými kopiemi staveb Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. Na různých místech se vás dotkne příběh Ježíše Krista, od jeho narození až po mučednickou smrt.
Pernink je obec, která byla založena kvůli těžbě nerostů, především cínu, železa a stříbra.
Areál Kalvárie je národní kulturní památkou. Stará se o něj rytířský Řád Božího hrobu a kongregace pasionistů, která má sídlo v přilehlé faře. Barokní komplex rámuje brána Ecce Homo, která připomíná Svaté schody a Dům Pilátův. Na prostorném uzavřeném nádvoří se nachází kaple hrobu Panny Marie a kaple Božího hrobu.
Pod povrchem nádvoří se nachází ještě klenutý prostor kaple Betlémské. V ní si můžete prohlédnout kamenné reliéfy s legendou Kristova narození. Na nádvoří se nachází replika Kamene posledního pomazání. Dominantou nádvoří je kostel Povýšení svatého Kříže, jehož zvlněné křivky bývají někdy spojované se jménem slavného stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichela.
Jaroměřická Kalvárie jako poděkování
Poutní areál v Jaroměřicích nechal vybudovat majitel zdejšího panství František Michal Šubíř z Chobyně se svou chotí Johanou Konstancií. Ta přežila těžký porod a baron Šubíř chtěl vyjádřit svůj vděk Bohu. Slíbil, že rozšíří kapli na vrchu nad Jaroměřicemi. Tu nechal postavit jeho otec z vděčnosti za odvrácení morové nákazy. Už v době stavby chrámu Povýšení sv. Kříže, který byl posvěcen v září 1713, lidé začali kopci říkat Kalvárie.
Dominantou hlavního oltáře jednolodního kostela a symbolem poutního areálu se stal obraz Nejsvětějšího Spasitele, Salvátora. Jedná se o napodobeninu obrazu z římské kaple Sancta Sanctorum. Za hlavním oltářem kostela Povýšení sv. Kříže se nachází zvláštní kaple, zvaná Getsemanská zahrada.
Zahrada i jeskyně
Kaple, která je součástí kostela, je zvláštní a výjimečný prostor. Odkazuje na poslední noc před ukřižováním Ježíše Krista, kdy bděl v zahradě. K zajímavé výzdobě kaple patří reliéfní postavy spících apoštolů nebo Ježíše na Hoře Olivetské. Velmi sugestivní je potom pohled na plastické figury pod hlavním oltářem, které pohlcují plameny Očistce.
Celá kaple byla vybudována jako grotta, tedy jeskyně s hrubou omítkou, která má imitovat krápníky. Pro církevní prostředí je to poněkud nezvyklé, většinou podobné prostory vznikaly spíš v soukromých prostorách, zejména na zámcích. Další zajímavostí kaple je rozměrný relikviář s ostatky mnoha svatých. Zakladatel barokního areálu baron Šubíř chtěl kolekcí relikvií zvětšit poutnickou a duchovní hodnotu celého areálu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
