Poutní kostel na Lomci ukrývá unikátní oltář zavěšený uprostřed svatostánku

Poutním kostelem na Lomci nás provedla řádová sestra Benedikta Bartoňová
Poutnímu místu Lomec na pomezí Strakonicka a Prachaticka v jižních Čechách, neřeknou místní lidé jinak než Lomeček. Tato zdrobnělina snad nejlépe vystihuje ducha celého místa. I přes barokní okázalost a impozantnost, si svatyně na nevelkém kopci uprostřed lesa uchovává atmosféru klidu a určité intimity.
A mimoto ukrývá i jeden architektonický unikát, který u nás nemá obdoby. Oltář v kostele je totiž variací na proslulý Berniniho oltář v chrámu svatého Petra v Římě. Jde o oltář tak zvaného baldachýnového typu, který je zavěšený ze stropu uprostřed svatostánku.
Kostel Panny Marie na Lomci vystavěl v letech 1692 až 1702 hraběcí rod Buqoyů. K jeho vzniku se váže zajímavá legenda. Hrabě Karel Filip Buquoy byl vědec a velký cestovatel. Jednoho dne dostal darem kopii sošky Panny Marie Foyenské, což byla v době baroka populární relikvie. A protože byla soška velmi malá, bral ji na svých cestách všude s sebou.
Když roku 1685 plul z Říma do Španělska, zastihla jeho loď prudká bouře a celé posádce hrozilo utonutí. Hrabě, ocitnuvší se ve velikém nebezpečí, slíbil Bohu, že budou-li zachráněni, postaví jako projev vděčnosti na svém panství v Čechách kostel a v něm na oltáři umístí milostnou sošku.
V tu chvíli se bouře uklidnila a všichni byli zachráněni. Karel Filip Buquoy následně sošku uložil na svém sídle v Nových Hradech a v září 1690 se osobně vydal hledat vhodné místo pro stavbu nové kaple. To našel na Lomeckém vrchu u Vodňan. Tři měsíce na to však zemřel, aniž stihl svůj slib splnit. Na smrtelné posteli stačil však poprosit své syny Emanuela a Alberta, aby dílo dokončili, což se nakonec stalo.
Stavitelé kostela se inspirovali jižní architekturou
Lomecký barokní kostel je postaven po vzoru poutních kaplí ve Španělsku. Stavba má čtvercový půdorys, stěny jsou zčásti vypouklé. Kostel je zaklenut kopulí, se čtyřmi malými věžičkami. Hlavní věž je zakončena španělským křížem a všechna ostatní zakončení věží mají podobu lucerny. Svatyně je vysoká 31 metrů a ze čtyř stran se nacházejí vchody, u kterých jsou portály tesané z kamene.
Hlavní dominantou vnitřku kostela je monumentální oltář. Jde o zmenšenou napodobeninou Berniniho papežského oltáře z chrámu svatého Petra v Římě. Svatostánek je zavěšený nad oltářním stolem, kolem něj se tyčí mohutné sloupy zdobené korunami, révou a umělými hlavicemi. Zhotoven byl za jeden rok a pozlacen po pěti letech. Jeho autorem je řezbář Jan Wauscher z rakouského Lince.
Poblíž kostela se nachází bývalý buqoyský lovecký zámeček. Od 70. let slouží jako klášter šedých sester, které se o kostel starají. Na Lomec vede několik turistických stezek i cyklotras. Kostel bývá přes den otevřený a není tedy problém do něj nahlédnout. Vedle kostela je dětské hřiště a také meditační zahrada.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.