Práce strojvedoucího metra není pro lidi s klaustrofobií. Většinu jízdy tráví v temných tunelech

Převážná část jízdy metrem z hostivařského depa na Dejvickou vede temnými tunely, po stranách jsou vidět jenom svazky kabelů. Pro někoho, zejména člověka trpícího klaustrofobií, by to byl možná až strašidelný pohled, pro strojvedoucího běžná věc.

"Já už jsem jako kluk prolézal různé tubusy, takže mně to vůbec nevadí," říká s úsměvem Petr Bernášek.

Všechny jízdy vlaků metra jsou pod neustálou kontrolou. Cestující se nemusí ničeho obávat, a to ani v případě, kdyby se strojvedoucímu udělalo špatně.

"Jizda je neustále pod dohledem vlakového zabezpečovače. A pokud jedeme s vypnutým zabezpečovačem, tak zařízením, kterému se říká pedál bdělosti. Pokud by strojvedoucí třeba omdlel, tedy by přestal držet ten pedál bdělosti, tak by souprava zastavila na nejkratší vzdálenost a dál už by to rešil vlakový dispečer."

Dlouhé houkání, které v reportáži Soni Jindrové také uslyšíte, je upozornění pro cestující, že vlak stanicí jenom projíždí.