Pražská zoo je plná rozmanitých staveb. Nejstarší budova pochází ze 17. století

Pražská zoo je plná rozmanitých staveb. Nejstarší budova pochází ze 17. století
Do pražské zoo se chodí hlavně za zvířaty. Bystrému oku ale neunikne rozmanitost staveb v areálu zahrady. A různorodá je i jejich historie. Nejstarší budova stojí v nejzazším cípu zahrady - na kopci za žirafami a antilopami. Jmenuje se Sklenářka a jedná se o bývalou usedlost. Pochází ze 17. století, z doby, kdy se tu rozkládaly vinice.
Druhou nejstarší budovou, respektive budovami, jsou Gočárovy domy, postavené v takzvaném národním stylu. Vznikly na počátku 20. let minulého století. Jejich autor, architekt Josef Gočár se inspiroval lidovou architekturou. Domky byly původně tři a stály na občanském letišti ve Kbelích. Sloužily jako technické zázemí. „To, co je dnes naše restaurace, a říkáme si, že je to malá restaurace, tak to byla původně odletová hala,“ usmívá se ředitel pražské zoo Miroslav Bobek.
V 60. letech se dva Gočárovy domy dostaly do zoo, později byly smontovány, ale v roce 2002 je zdevastovala povodeň. Dnes, po rekonstrukci, stojí na kopci v zeleni a pohled na ně evokuje pocit, že se nacházíte někde uprostřed Beskyd. Domky s prvky v barvě trikolory slouží jako restaurace a galerie. Interiér odpovídá původnímu projektu architekta Gočára, včetně nábytku, kopie kachlových kamen nebo stylových lustrů.
Třetí nejstarší budovou pražské zoo je bílá funkcionalistická vila s hodinami, porostlá zelení. Stojí hned vedle vstupních turniketů. Postavená byla mezi lety 1931 a 1937. Což znamená, že byla první, která byla od začátku určená opravdu pro zoo. Trojská zoologická zahrada přivítala první návštěvníky 28. září 1931.
Největší stavbou je Údolí slonů
V areálu zahrady se ale nachází řada dalších různorodých staveb. Největší a nejnákladnější v historii pražské zoo je Údolí slonů. Tvoří ho pavilon, přilehlé venkovní výběhy o ploše 8 080 metrů čtverečních a návštěvnické stezky, přibližující život slonů a jejich roli v asijské kultuře.
Pavilon hrochů má železobetonovou konstrukci se střechou z polykarbonátu. Vnitřní prostor je řešen jako pohled pod hladinu jezera hlubokého až 2,5 metru s pláží v pozadí.
Velemlokárium představuje jedinečnou expozici vybudovanou pro největší obojživelníky světa: velemloky čínské. A zároveň poctu Karlu Čapkovi a jeho Válce s mloky. V pěti kaskádovitě uspořádaných prostorných nádržích lze obdivovat velemloky ze všech úhlů pohledu.
Pavilon Indonéská džungle má dvě patra a podobu skleníku s eliptickým půdorysem, jehož konstrukci podpírají obloukové nosníky z oceli. Hlavní expozice napodobuje tropický deštný les.
V pražské zoo najdete dále pavilon goril, velkých želv, Afrika zblízka, Sečuán, Čambal a další pavilony. Je tu ale i rozhledna, lanovka nebo papírna, ve které si můžete vyrobit ruční papír ze sloního trusu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Cílem nesmí být vrchol, ale návrat. Na vrcholu je člověk teprve v polovině cesty, říká horolezec Jaroš
-
Sparta remizovala na úvod sezony s Jabloncem 1:1. Bod Pražanům zachraňoval Kuchta
-
Ministři EU se shodli na tvrdším přístupu k migraci. ‚Merz plní sliby, ale lidé mu nevěří,‘ říká Novotný
-
‚Šťastný jsem až teď.‘ Příběh Waltera Fischla, jeho falešného árijského původu a široké rodiny