Pražský Břevnovský klášter byl prvním mužským klášterem na našem území

Navštívíte-li kostel svaté Markéty v pražském Břevnovském klášteře, uvidíte i Brandlův obraz Setkání Vojtěcha s Boleslavem při zakládání kláštera. Řeknete si – idylická schůzka někde v lesích. Ovšem idyla to tehdy nebyla.

Proč, ptáte se? Vojtěch chtěl zakořenit křesťanství v tehdejším Českém knížectví a moc se mu to nedařilo. Vládnoucí rod ke zdaru věci také příliš nepřispíval. Vojtěch brojil proti obchodu s otroky, zotročování křesťanů a mnoha jiným zlořádům té doby. Je tedy zřejmé, že se Přemyslovcům nepodařilo, tak jak si původně plánovali, mít pražského biskupa „pod palcem“, když dovolili, aby se jím stal Slavníkovec.

Vojtěch proto z funkce biskupa odešel. Původně plánoval cestu do Svaté země, nakonec se však stal benediktinem a vstoupil do benediktinského kláštera v římském Aventinu. Ovšem kdo chtěl tehdy patřit do Evropy, nemohl mít biskupský stolec prázdný. A proto přišlo z Prahy do Aventina Boleslavovo poselstvo, aby se jejich biskup vrátil.

Zahradní pavilon Vojtěška nad pramenem Brusnice|foto: Archiv Břevnovského kláštera

Stalo se. Vojtěch ale chtěl, aby poblíž jeho biskupského sídla bylo podobné duchovní zázemí, na které byl zvyklý z Aventinu jako benediktin. Je možné, že vybudování tohoto zázemí připravoval už před svým návratem, protože mezi jeho opětovným usednutím na pražský biskupský stolec na podzim 992 a 14. lednem 993, kdy byl klášter vysvěcen, uběhl velmi krátký časový úsek.

Proč byl klášter zřízen právě na Břevnově a jakou roli ve výběru místa hrál sen, studánka a kus dřeva, o tom všem vypráví v reportáži převor Břevnovského kláštera Petr Prokop Siostrzonek. A mnohem víc se dozvíte, když nejstarší mužský klášter na našem území navštívíte osobně. Ochutnat pak můžete i pivo z Klášterního pivovaru.