Před 20 lety se na Kladensku přestalo těžit uhlí. Poslední vozík takzvaného černého zlata vyvezli horníci na povrch 29. června 2002 v dole Schoeller

Těžbu připomíná už jen pamětní tabule u dolu a v hornickém skanzenu Mayrau ve Vinařicích poslední vozík černého uhlí. Na obou místech natáčel redaktor Radek Duchoň.

Čtěte také

Co znamená „dřít jako kůň“ zjistíte v Hornickém skanzenu Mayrau. Koně v podzemí zůstávali 15 let. Kovář i veterinář jezdili za nimi

"Tady je poslední vůz kladenského uhlí. Je na něm datum 1775 až 2002, Schoeller. Tento vůz vyjel jako úplně poslední. Je na něm 10 metráků kvalitního černého uhlí. Pak se zacinkalo, hodil se do šachty věnec a byl konec," vzpomíná bývalý havíř pan Miloš, který je teď průvodcem v Mayrau.

Mezi hlavní doly v kladenském revíru patřil právě Schoeller. Dále to byly Mayrau, Zápotocký a Nosek. "Fáralo se v nich až do hloubky 500 metrů, horníci jeli dolů v kleci rychlostí 6 metrů za vteřinu. Vojenskej padák padal stejně rychle," vzpomíná další pamětník pan Václav.

Hornický skanzen Mayrau|foto:Radek Duchoň, Český rozhlas

Místo, odkud se poslední vozík kladenského uhlí vytáhl na povrch, je od skanzenu vzdálené asi čtyři kilometry. Za zamčenou brankou je betonová deska. Na místě je deska, kde je uveden důl Schoeller, konkrétně jáma Nejedlý III.

"Ta byla hluboká 638 m, měla kruhový profil a průměr sedm a půl metru. Jednotlivé vstupy do jámy musely být uzavřeny zátkami a následně byla jáma vyplněná takzvaným popílkovým stabilizátem. Ústí jámy bylo opatřeno železobetonovou deskou, takzvaným uzavíracím ohlubňovým povalem," popisuje Vladimír Polívka z Palivového kombinátu Ústí, který se věnuje sanačním a rekultivačním projektům.

První těžba uhlí se v regionu připomíná v roce 1463. V roce 1945 vznikly kamenouhelné doly Kladno, po roce 1989 Českomoravské doly. Vyražených bylo 340 štol a jam, vzniklo 33 dolů.