Před 25 lety byla Kutná Hora zapsána na seznam UNESCO

7. prosinec 2020

Jedinečně zachovalé historické jádro, jež vynikajícím způsobem dokumentuje duch evropského středověku. Tak popsali představitelé UNESCO Kutnou Horu, když 8. prosince 1995 oficiálně vyhlašovali zařazení jejího historického středu s chrámem svaté Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Toto zhruba dvacetitisícové město se tak stalo pátou z dnes již 14 památek z ČR na seznamu přírodního a kulturního dědictví lidstva.

Předmětem zápisu na prestižní seznam je v Kutné Hoře celé historické centrum včetně gotického chrámu svaté Barbory a také katedrála Nanebevzetí Panny Marie v nedaleké Sedlci, která je dnes součástí města.

Novogotický dřevěný oltář vyřezaný podle nákresu originálního oltáře

Právě sedlecký katedrální chrám je nejstarší kutnohorskou památkou UNESCO. Již v roce 1142 zde na pozvání Miroslava z Markvartic dvanáct cisterciáckých mnichů začalo budovat klášter. Na rozsáhlých pozemcích, které šlechtic řádu věnoval, se později objevilo stříbro. To přineslo bohatství nejen klášteru, ale hlavně nově vzniklému městu Kutné Hoře.

Důkazem o výjimečném postavení královského horního města Kutné Hory jsou právě dvě významné chrámové stavby katedrálního typu. Ta v Sedlci vznikla v letech 1280 až 1320. Během husitských válek byl kostel vypleněn a značně poškozen, počátkem 17. století byl znovu vyloupen. O současnou podobu chrámu se zasloužil slavný barokní stavitel Jan Blažej Santini-Aichl, který mezi lety 1700 až 1709 vedl celkovou přestavbu klášterního areálu. Do toho patřil i nedaleký kostel Všech svatých s kostnicí, který se však na seznam UNESCO nedostal, ale leží v ochranném pásmu.

Sedlec u Kutné Hory

Druhou katedrálou je pětilodní chrám svaté Barbory.

Logo

Stavba započala roku 1388 a jejím prvním architektem byl pravděpodobně Jan Parléř. Po husitských válkách stavba ustrnula, znovu se začalo budovat v polovině 16. století a dokončena byla až počátkem 20. století. Mezi jejími staviteli byli Matyáš Rejsek a Benedikt Rejt. Katedrála byla založena jako hornický chrám, o čemž svědčí i její zasvěcení patronce havířů. Chrám měl podle původních plánů být nejméně dvakrát tak velký, kutnohorští měšťané se totiž snažili překonat katedrálu v Sedlci. Chrám budovaný po vzoru francouzských katedrál je velmi zdobný, v interiéru se zachovala jedinečná galerie pozdně gotických a renesančních maleb z 15. století.