Představitel záporných rolí a popletů Jiří Ployhar: Přál bych si zahrát charakterního hrdinu

Jiří Ployhar ztvárnil desítky filmových a seriálových rolí. Zásadní byl pro něj Dismanův rozhlasový dětský soubor, který letos slaví 90 let. „Tam to všechno začalo. Bylo mi osm a přivedla mě tam maminka, která byla nadšenou ochotnicí. Mně se moc nechtělo recitovat básničky, spíš jsem chtěl lítat za fotbalovým míčem. Nicméně tam se začala rodit ta láska a míč se vzdaloval,“ usmívá se při vzpomínce.

Dismanův soubor děti formoval a formuje dodnes. „Měli jsme dobrý projev, učili jsme se zásady dobrého vychování, kdo koho pouští sednout, jak se stoluje, co znamená pomoct slabšímu. Byli jsme formováni velice správně.“

Na DAMU mě vrátili do života

Původně zanícený malý fotbalista tak postupně přešel k herectví. „Brzy se ukázalo, že láska k fotbalu je sice velká, ale talent není ani divizní. Tam by asi moje kariéra nepokračovala. Tak jsem šel za zábradlí fandit. A fandím dodnes.“

Vystudoval jak konzervatoř, tak DAMU, což není obvyklé. „Tatínek chtěl, abych šel na vojnu, ale já se chtěl chlapem stát jinak. Tak jsem dal přihlášku na DAMU. Věděl jsem, že tam úplně nemají rádi konzervatoristy, protože už si přinášejí nějaké návyky. Tak jsem měl monolog, že ještě nejsem připraven na profesionální dráhu, že jsem to na konzervatoři flákal, což byla pravda, a potřebuju studovat. Vzali mě. Vrátili mě do života. Nedám na tento ‚ústav‘ dopustit.“

Hrdina ví, který drát přestřihnout

Zejména kvůli vizáži se stal představitelem zločinců, ale i popletů a nešiků. Zahrál si například estébáka ve filmu Fotograf, V Lídě Baarové byl dozorcem pankrácké věznice, v divadle Metro ho můžete vidět jako Goebblese. „Charakterní hrdinové v mém rejstříku absentují,“ říká s nadsázkou, ale netají se přáním si je opravdu zahrát. „Studium některých záporných postav je neskutečně zajímavý, ale obdiv přichází po rolích charakterních hrdinů. Těch, kteří přesně vědí, jestli u té bomby přestřihnout modrý, nebo červený drátek.“

Negativní roli potřebuje obhájit, aby divák věděl, proč to dělá. „Primárně se nerodíme jako svině. Těmi se stáváme, prostředí nás ovlivňuje,“ myslí si herec. Když studuje takovou postavu, chvíli v něm zůstává. „Musíte to pak ze sebe dostat. Pokud člověk hraje poctivě, tak to tak má. Duševní hygiena je potřeba. Někdo sportuje, někdo to vyjezdí autem, někdo chlastá. Já to řeším tím pohybem.“

Alex Mynářová a Jiří Ployhar|foto:Jana Myslivečková, Český rozhlas

Jak se připravoval na roli premiéra Oldřicha Černíka ve filmu Muž, který stál v cestě? Jak vzpomíná na Věru Galatíkovou, která byla jeho profesorkou na DAMU? Jak se mu hraje s Ivou Janžurovou ve Studiu DVA? Poslechněte si v pořadu Alex a host.