Přílepská skála je oblíbená u horolezců. Prvohorní pískovec je mimořádně tvrdý a zajímavě zbarvený

Místní velmi tvrdý pískovec se používal v kamenictví – přímo v areálu lomu se vyráběla mlýnská kola, náhrobní obelisky, obrubníky a mezníky. A použit byl i na restaurovaných částech hradů Karlštejna a Křivoklátu.  Dnes ovšem na Přílepskou skálu směřují spíše milovníci přírody, sportu a adrenalinu. Nabízí totiž 129 označených lezeckých cest a zájemci si tu mohou vyzkoušet všechny lezecké techniky.

Přílepský pískovec je také mimořádně zbarvený a jeho nádhera vynikne především na podzim díky okolnímu listnatému lesu. Barevnost pískovce ale upoutá v každém ročním období. Oproti světlejším pískovcovým skalám z období křídy (druhohor), které známe z Českého ráje nebo z Adršpachu, je přílepský pískovec tvrdší, tmavší a především zbarvený do tmavě červené až cihlové barvy. A právě to dodává celé Přílepské skále jedinečnou atmosféru.

Počátkem šedesátých let se v opuštěném lomu odehrály první nahodilé lezecké aktivity nadšenců z rakovnického horolezeckého oddílu. O deset let později už skála sloužila k nácviku skobování a technického lezení a zkoušely se i odvážnější linie, ale pouze s lanem shora.

Dnes tu najdete celkem 129 lezeckých cest, které jsou jasně značené a které zahrnují různé úrovně náročnosti. A pro zájemce o lezení tu jsou ve skále umístěné jistící skoby. Skála je vertikálně rozpraskaná a nabízí spáry, hrany i stěny.

Trasy vznikaly postupně a získávaly jména po prvních lezcích, kteří je našli, zdolali a vytyčili. Obtížné trasy se hledaly i několik měsíců. A tak se na zájemce o lezení těší například i trasa Kominík, Převislá revue, Slunivka, Třešínka na dortu, Hrana nezaměstnaných, Přílepský traverz, Šquarymen, Telegraf road, Vyhlídková hrana a další.

Už v sedmdesátých letech podal místní člen Svazu ochrany přírody Pavel Kocourek, kněževeský učitel, návrh rakovnickému úřadu vyhlásit horní lom jako maloplošné chráněné území „Přílepská skála“, ale bohužel bez pozitivní odezvy. V devadesátých letech už naštěstí intenzivní horolezecká činnost na skále začala být spojená s pravidelnými brigádami, které obnášely odkopání a odnesení vrstvy písku při dolezových hranách, vyřezání pruhu vegetace okolo skalních stěn a osazování fixního jištění. Z prostoru lomu lezci při brigádách vyvezli odpad z letitých černých skládek.

Bohužel při restitucích v roce 1996 noví majitelé vykáceli asi dvě stě padesát vzrostlých stromů uvnitř lomu a reálně hrozilo, že prodají lom zahraniční firmě zabývající se těžbou a zpracováním dekorativního kamene. Do roku 2000 nebylo úplně jasné, zda odbor životního prostředí v Rakovníku území horního lomu zachová a ochrání. Naštěstí byl právě v roce 2000 horní lom o výměře 7,95 hektarů vyhlášen státem jako zvláště chráněné území. V roce 2010 dohodli místní lezci s Agenturou ochrany přírody a zástupci obce Přílepy pravidla pro provozování skálolezectví.

Zdroj: z podkladů Mariana Beke zpracovala Markéta Vejvodová.