Proč vidí starší lidé hůř a jaké jsou nápravné metody? O očích s oftalmologem Vadimem Fridmanem

Mým dnešním hostem je oční lékař z Polikliniky IPP v Praze 2, MUDr. Vadim Fridman. Asi nikoho nepřekvapí, když řekneme, že starší lidé vidí obvykle hůře. Proč tomu tak je?

Na vině je hezky česky řečeno vetchozrakost. Pro mě ale ten výraz zní divně, proto radši používám složitější výraz presbyopie. Přijdeme na to snadno. Při čtení si text dáváme stále dále od očí, že nám nakonec nestačí délka rukou. Po nasazení správných brýlí se stanou rozměry opět zcela postačující.

Dříve býval větším problémem zákal oční čočky. Pamětníci si určitě vzpomenou na generálního tajemníka a předrevolučního prezidenta Gustáva Husáka. V našem kontextu hlavně kvůli brýlím, které po absolvování operace katarakty nosil. Jako kluci jsme ho podezírali, že mu je nějaký kutil vyrobil ze skleniček od hořčice. Obroučky nebyly nijak extravagantní, ale ve sklech při pohledu zpříma dominovala obrovská oční duhovka.

Operaci šedého zákalu dnes u nás podstupuje každoročně 100 000 pacientů, ale už dlouho jsem takové brýle na nosu na ulici neviděl. Čím to je?

Můj tatínek byl také očním lékařem. Tehdy operaci prováděli tak, že vedli řez při limbu (okraji) rohovky, vystřihli kousek duhovky, kde pak místo ní bylo vidět černé okénko, pinzetou nebo malou lžičkou vytáhli z oka celou čočku i s pouzdrem, později k tomu používali přimrazení kryoextraktorem, oko zašili, po týdnu vyndali stehy, nasadili brýle s přibližně 10 dioptriemi a hurá do světa.

Dnes se používá úplně jiný postup. V lokální anestézii pomocí kapek se provedou 2 až 3 řezy o délce kolem 1 mm, ultrazvukem se čočka zkapalní a odsaje, její pouzdro zůstane na místě a do něj se vloží nová čočka. Rohovka se nezašívá. Síla umělé čočky se spočítá předem. Celková anestézie se používá zcela výjimečně. Operací se vyřeší nejen šedý zákal, vetchozrakost (presbyopie), ale v indikovaných případech i dalekozrakost nebo krátkozrakost.

V našem rozhovoru jsme ale nezapomněli ani na choroby sítnice, kdy se oční lékaři setkávají hlavně s diabetickou retinopatií. A co drobné „zákaly“, které vám „plavou“ v oku? Ty mohou souviset s věkem podmíněným zkapalněním sklivce, případně s ablací zadní sklivcové membrány. Poslechněte si celý rozhovor v podcastu.

autor: Petr Arenberger
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.