PROTOKOL
V minulém týdnu jsme si v médiích hodně užili slovo protokol. V Praze se setkala nevídaná spousta prezidentů a k tomu ještě jejich manželek a také ministerských předsedů a jejich manželek a ministrů zahraničí... Všechna ta setkání a skoro všechno, co ti hlavouni při té příležitosti dělají, včetně obyčejného klábosení, se řídí předem určenými často velmi podrobnými pravidly, tím, čemu se říká protokol.
Ano, "souhrn společenských a úředních pravidel nebo zvyklostí, jimiž se upravuje styk s cizími diplomaty," jak píše Slovník spisovného jazyka českého, je jeden z několika významů přejatého slova protokol. Popovídáme si dnes o tomto výrazu a mohu předem prozradit, že se dostaneme k nečekaným souvislostem. Budeme mluvit například o lepidle, koloidech a kolážích.
Ale od počátku, tedy od významů výrazu protokol. Kromě souhrnu pravidel, jimiž se řídí styky mezi vysoce postavenými osobnostmi, je protokol také zápis o nějakém úředním jednání nebo o jeho výsledku, který je obvykle zveřejněn. V tomto významu se slovo protokol užívá například ve spojeních stenografický protokol zasedání, nadiktovat do soudního protokolu a třeba podepsat protokol o výslechu. Když ale řekneme, že kontrola si vyžádala podací protokol, myslí se tím slovem úřední kniha, do níž se zaznamenávají došlá podání. Slovo protokol se také používá jako označení jednoho druhu mezinárodních smluv ? státy si mohou vyměňovat zboží podle vzájemného obchodního protokolu. Ať se na význam slova protokol podíváme z jakéhokoliv úhlu, vždycky dojdeme k něčemu úřednímu, silně oficiálnímu. Také z odvozených slov protokolární, protokolovat a zaprotokolovat přímo čiší serióznost a oficiálnost.
To souvisí s tím, jak slovo protokol vzniklo, co označovalo původně. Na původní řecký protokollon, což byl list přilepený ke svitku papyru, se psaly údaje, data o původu tohoto svitku. Protokollon byla tedy jakási průvodka papyru, na niž se psala úřední data. Že první protokoly, tedy protokollony vypadaly přesně tak, jak jsem řekl, je vidět už z jejich pojmenování. Řecké slovo je totiž složenina, kde proto- je předpona ve významu první, přední a základ je odvozenina z kollao, lepit, spojovat, které je kolla, lep, klíh. Takže řecké protokollon by bylo možné hodně kostrbatě přeložit jako předlepenina.
Když slovo protokollon přecházelo do středověké latiny, na lepení se už zapomnělo a za důležitá se pokládala jen ta data, úřední údaje, a tak se slovem protocollum označil zápisník o důležitých jednáních. Latinské slovo přešlo do němčiny v podobě Protokoll (se dvěma l na konci) a z něj pak je naše protokol s jedním l a ve významech, o kterých jsem mluvil.
Ale kromě lepení jsem slíbil ještě koloidy a koláže. Slovo koloid pro organickou látku obsahující slepené částice jiné hmoty vymyslel anglický chemik Thomas Graham v 19. století a použil při tom řecké slovo kolla, lep. A koláž je původně francouzské slovo pro výtvarný objekt vzniklý slepováním výstřižků různého původu. Francouzské slovo colle pochází z téhož řeckého kolla, z něhož vznikla slova koloid a protokol.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.