První držitelka Nobelovy ceny za mír měla české kořeny, lásku k literatuře a mluvila několika jazyky

Baronka Bertha Sophie Felicita von Suttner se narodila 9. června roku 1843 v Praze. Získala dobré vzdělání, lásku k literatuře a hovořila několika jazyky. Po vyčerpání dědictví po otci začala pracovat jako guvernantka v zámožné rodině průmyslníka Karla von Suttnera. Jeho syna Artura okouzlila natolik, že si ji přes nesouhlas rodiny tajně vzal. Odjeli spolu do Gruzie, kde učila, psala články do novin a kde také, při práci v lazaretech, spatřila realitu rusko-turecké války.

Pod vlivem těchto zážitků napsala Bertha knihu Odzbrojte!, vydanou roku 1889, která vyvolala nesmírný ohlas. Díky svému ostrému antimilitarismu se Bertha von Suttner stala výraznou postavou mezinárodního mírového společenství.

Stála také u zrodu stálého rozhodčího soudu v Haagu, který se roku 1899 stal nejstarší institucí pro řešení mezinárodních sporů. Bojovala za práva žen i národnostních menšin, ve společnosti ovládané muži však nebyla vždy brána vážně. Cenu, pojmenovanou po příteli Alfredu Nobelovi, získala v roce 1905.