Půdní prostor muzea v Semilech je věnován tajemství řemesel našich předků

Malované skříně a truhly, vyřezávané stoly a židle, to jsou exponáty, které v expozici nazvané Tajemství řemesel našich předků nemohou chybět. Ovšem skutečná řemesla poskytující obživu by dnes zvládl málokdo. Do 19. století to bylo především pěstování a zpracování lnu. Potřebné k tomu byly vochlice, kracle, trdlice či motovidlo. Převážně dřevěné nástroje s minimem železa, které v té době bylo velmi drahé.

Jedním z největších a nevýznamnějších exponátů půdního prostoru je tkalcovský stav, který značně urychlil výrobu látek. Sestává se z řady vynálezů. Například takzvané brdo, které umožňuje vyzvednutí každé druhé nitě a provléknutí člunku. I když se to nezdá, byla práce na stavu opravdu dřina, a náležela tak převážně mužům.

Do života našich předků ale samozřejmě patřily i věci pro radost. Ty v expozici semilského muzea zastupuje třeba Maiznerův betlém, ke kterému paří i hrací strojek se šesti vánočními melodiemi.

Maiznerův betlém a hrací strojek|foto:Jaroslav Hoření, Český rozhlas

Výroba látek se z chalup postupně přesunula do strojově vybavených přádelen a tkalcoven, v Semilech byla svého času i tiskárna šátků. To byla ale spíš manufakturní než strojová výroba, ale nádherně barevné šátky budí dodnes obdiv v další části expozice.

K historii Semil patří i řemesla spojená se dřevem, vyráběly se tam hračky i rakve. A v expozici nechybí ani připomínka řemesel z blízkého okolí, broušení drahých kamenů, které se nacházely třeba na Kozákově nad Semilami, a také připomínka výroby a navlékání skleněné bižuterie.