Půdorys morového hřbitova ve Žďáře nad Sázavou připomíná lebku. Může za to jedna přistavěná kaple
Epidemie provázely lidstvo odnepaměti. Nejznámější byly určitě ty morové. Jak tehdy lidé s nemocemi bojovali? Ve Žďáře nad Sázavou na Vysočině jsme zjistili, že v podstatě podobně, jako my dnes. Prevencí a karanténou. K té prevenci tehdy ale bohužel patřilo i stavění morových hřbitovů. Ten žďárský navrhnul slavný architekt Jan Blažej Santini.
Morový hřbitov, zvaný také Dolní vznikl ve Žďáru na začátku 18. století. Zemi tehdy sužovala morová epidemie a opat místního kláštera Václav Vejmluva chtěl být připravený. „Opat Vejmluva byl vzdělaný a inteligentní muž,“ říká kastelánka poutního kostela na Zelené hoře Michaela Kokojanová. V místních kronikách z té doby nakonec není zaznamenaná ani jedna oběť moru a Dolní hřbitov tak pro tento účel zůstal nevyužitý. Jistě tomu pomohly i preventivní opatření opata Vejmluvy. „Obchodníci museli například setrvat před městem, aby se prokázalo, že nejsou nemocní. A otevřely se i klášterní sýpky, protože sytý organismus je vůči nemocem odolnější,“ dodává kastelánka.
Morový hřbitov Santini postavil o deset let dřív než mnohem slavnější poutní kostel na Zelené hoře, který je dnes památkou zapsanou na seznamu UNESCO. „Santini hřbitov nechal vystavět na půdorysu trojlístku, sférického trojúhelníku,“ popisuje kastelánka s tím, že se střídá konkávní a konvexní prohnutí zdí. Tato hra s geometrií je pro Santiniho velmi typická. „Nakonec byl morový hřbitov používán jako naprosto běžný hřbitov. Když už byl vybudovaný, proč ho nevyužít,“ říká Michaela Kokojanová. Časem ale kapacita nestačila, a tak byla vybudována další, čtvrtá kaple. Tím získal hřbitov svůj dnešní půdorys, který připomíná tvar lebky.
Na Dolním hřbitově se nepohřbívá. Vnitřní plocha je zatravněná, u stěn jsou vystavené litinové kříže. „Kde původně byly hroby, nejsme dnes schopni určit,“ říká Michaela Kokojanová. Na hřbitově také stojí osm barokních soch. Jsou to originály plastik, které zdobily nedaleký most.
K Dolnímu hřbitovu se váže i jedna tajemná pověst. Údajně tam byl pochovaný správce statku Ulrich. Ten měl být za svého života velmi přísný a i po smrti měl v okolí strašit. „Povolali kata z Jihlavy, který našel hrob Ulricha. Vykopali ho a on nejevil známky tlení,“ vypráví kastelánka. Proto se také říká, že Ulrich byl posledním českým upírem. Kat měl mrtvému setnout hlavu a do rány nasypat mák. „Prý kolik zrnek máku mu tam nasypali, tolik let bude odpočívat,“ dodává s úsměvem kastelánka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.