Prales Mionší je tajuplné místo Slezských Beskyd. Turisté do něj mohou nahlédnout z naučné stezky
Prales se zvláštním jménem Mionší patří k největším pralesům u nás. Národní přírodní rezervací byl vyhlášen v roce 1933. Rozkládá se ve Slezských Beskydech asi kilometr východně od obce Horní Lomná. Vstup do něj je zakázaný, turisté se mohou po Naučné stezce Mionší dostat pouze ke spodní hranici pralesa. Anebo se projít po protilehlém hřebeni Jelitov.
Není sice nejstarší vyhlášenou přírodní rezervací u nás, chráněný je od roku 1933, ovšem rozloha téměř 170 hektarů jej řadí mezi ty největší. Nachází se na hřebeni a svazích vrcholů Úplaz a Velká Polana a rozkládá se v nadmořské výšce 720 až 950 metrů nad mořem.
I když můžeme polemizovat nad vžitým označením prales, je Mionší divokým pozůstatkem jedlo-bukového lesa karpatského typu. Rostou v něm ale i javor klen či smrk. Husté stromové porosty střídají lesní louky, polany, tedy bývalé pastviny, prameniska či skalky.
Mionší je bezzásahovým územím od roku 2017. Díky zákazu lesního hospodaření a také díky zákazu vstupu lidí v něm našla útočiště celá řada zvířat, třeba plachý tetřev hlušec, který se do této části Beskyd postupně vrací.
Prales Mionší je také významnou mykologickou lokalitou. Spadlé stromy nikdo neodklízí, a tak se zde daří zejména dřevokazným houbám. Pro zajímavost, v roce 1961 zde byla nalezena dosud největší plodnice lesklokorky ploské o rozměrech 180 krát 80 krát 60 centimetrů a váze 96 kilogramů. Nález byl uložen jako exponát ve Slezském muzeu v Opavě.
Poněkud tajuplně zní i samotný název pralesa, Mionší. Tradují se dva výklady. Buď má jméno podle velikosti, kdy se jeden z kopců zdál místním menší, a tak mu v nářečí začali říkat mionší. Druhá verze říká, že právě v těchto místech s oblibou lovil Bedřich Rakousko-Těšínský, čili obávaný Markýz Géro. Ten lesníkům zakázal, aby zde hospodařili. A ti pak říkali, že je tento les menším zdrojem dřeva.
I když je vstup do pralesa turistům zapovězen, mohou nahlédnout alespoň do jeho spodní části. A to pokud se vydají s průvodcem na Naučnou stezku Mionší. Je dlouhá přibližně sedm kilometrů a obvykle bývá přístupná od 1. června do 15. září. Letos však na počátku května zasáhl prales požár, který sice nenapáchal fatální škody, ale může být příčinou, proč se první zájemci vydají na naučnou stezku až od 1. srpna 2024.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
