Původně chtěl Jan Švec postavit rozhlednu. Nakonec nad Kváskovicemi vybudoval hrad Švecburg

2. červen 2025

Největší audioportál na českém internetu

Původně chtěl Jan Švec postavit rozhlednu, ale nakonec z toho vznikl hrad Švecburg | Foto: Zdeněk Zajíček, Český rozhlas

Svým soukromým hradem Švecburgem nás provedl jeho tvůrce a majitel Jan Švec

Znáte hrad Švecburg? S největší pravděpodobností ne. Tak my vás na něj vezmeme. Vydáme se do jižních Čech k obci Kváskovice na Strakonicku. Hrádek si tam v remízku nad vesnicí postavil Jan Švec. A to relativně nedávno.

„Já jsem si kdysi chtěl postavit věžičku nebo rozhledničku,“ přibližuje Jan Švec myšlenku, která předcházela vzniku hrádku. Potom ho napadlo, že stavbu spojí s loveckou chatou. Získal stavební povolení a začal shromažďovat materiál, tedy kameny z okolních polí. A pak už to šlo víceméně samospádem. K pomocníkům Jana Švece při stavbě patřili myslivci. A jeden z nich je i autorem názvu hradu.

„Když se dostavěla první věž, uspořádali jsme tady oslavu. A přitom se lidé ptali, jak se to vlastně jmenuje? No, Hrádek, říkal jsem. Ale kamarádi řekli: Švecburg, po majiteli. No a tak to vzniklo,“ vysvětluje Jan Švec.

Správný hrad má stát nahoře na kopci a Švecburg na kopci skutečně najdete. Stojí ukrytý v remízku nad obcí Kváskovice nedaleko Strakonic.

„Kdyby to bylo někde dole, tak se to udělalo za 14 dní, ale že je na kopci, trvalo to déle,“ odpovídá Jan Švec na dotaz, jak dlouho hrádek vznikal. „Je tady 80 nebo 90 kubíků kamene. První věž jsme dokončili v roce 2007.“ Pak postupně vznikaly další stavby a také hradby a kaplička zasvěcená svatému Hubertovi, patronovi myslivců.

Jan Švec a jeho Švecburg

A jak je Švecburg veliký? Zhruba deset krát deset metrů. Jeho součástí jsou dvě věže a tři stavení, vše postavené z kamenů. I okolní část v remízku je vhodně tvarovaná a jsou tu tak zcela zřetelně vidět obranné valy. To ovšem není novodobá záležitost.

„Byl tady pán z muzea z Českých Budějovic a povídal, že tady kdysi něco podobného bylo, že tyto valy nebyly palisádové, ale jenom sypané a že se přesně neví, co tady stálo. Ale v rozmezí let 1000 až 1100 tu nejspíš bylo nějaké duchovní místo,“ uzavírá Jan Švec.