Co dělám v rozhlase:
V Českém rozhlase České Budějovice v současné době pracuji jako redaktor publicistiky. Mám na starosti magazín Vltavín, podílím se na pořadu Přímá řeč a připravuji publicistické příspěvky. Slyšet mě ale můžete i v živém vysílání.
Před rozhlasem:
Rádioví posluchači z jihu Čech znají můj hlas z dnes už neexistujícího Eldorádia, z něhož jsem odešel v roce 2006, abych se na osm let stal novinářem v Deníku. Tam jsem podrobně poznal především Českokrumlovsko a Pošumaví. Věnoval jsem se tématům otáčivého hlediště, protipovodňových opatření, komunální politiky, ale i historických událostí tohoto regionu.
V různých rádiích jsem už pracoval dohromady jedenáct let a novinařina mi pak vstoupila do života jako zajímavá změna, ale i zásadní životní zkušenost. Jenomže voda není krev a papír není éter. Časem mě to začalo táhnout zpět do vysílacího a nahrávacího studia, a tak jsem se přihlásil na konkurz do českobudějovického Českého rozhlasu.
Co mě baví:
Jsem vyznavačem poctivé folkové a country hudby, melodického rocku, fotografování a počítačové grafiky. Je spoluautorem hudebního projektu Bohemiano, pro který skládá hudbu a částečně texty.
Všechny články
-
Pět lip symbolizujících slovanské národy vysázeli baráčníci v Křemži v roce 1934. Čtyři stále stojí
V neděli 8. dubna 1934 se v městečku Křemže na Českokrumlovsku konala ojedinělá slavnost, kterou pořádal spolek baráčníků. Součástí akce bylo sázení pěti lip na náměstí.
-
Emanuel Peschl v Čejkovicích budoval kanalizaci a sázel stromy. Čestné občanství dostal skoro pozdě
Víme, že své čestné občany mají města, ale na venkově o nich moc neslyšíme. A je to škoda. Třeba takové Čejkovice na Hlubocku by se mohly pyšnit docela zajímavou osobností.
-
Perly z Vltavy chtěla vidět i Marie Terezie, obchodovali s nimi židé a také vyšebrodský klášter
V jihočeských řekách a potocích se kdysi ve velkém lovily perly. Zvláštním bohatstvím v tomto směru vynikala především Vltava. Úsek kolem Rožmberka býval vyhlášený.
-
Císař František Josef I. při cestě do Budějovic nečekaně odbočil. Říká se, že potřeboval na záchod
Obec Kamenný Újezd vznikla uprostřed cesty mezi Českými Budějovicemi a Českým Krumlovem. Již od počátku byla označována dvěma názvy.
-
Jedenáct domů padlo, aby v Českých Budějovicích mohlo vzniknout muzeum dělnického revolučního hnutí
Počátkem 70. let 20. století schválili jihočeští komunisté skutečně megalomanské stavební dílo. V Českých Budějovicích začalo vznikat muzeum dělnického revolučního hnutí.
-
Dávnou solnou cestu od Dunaje do českých zemí dnes u Vyššího Brodu kopíruje turistická stezka
Na české straně zaniklá osada Radvanov u Vyššího Brodu, na rakouské straně Rading, poblíž nejjižnější bod České republiky. Tady se psala historie obchodování.
-
Jedna z nejstarších českých obor byla v Ledenicích na Českobudějovicku. Zbyl po ní jen název ulice
Nejstarší lovecké obory zakládali panovníci a příslušníci významných šlechtických rodů už ve 13. a 14. století. V českých zemích to byla například královská obora v Praze.
-
První zábavní vlak vyjel z Budějovic do Hluboké nad Vltavou v září 1868. Málem se ale nevrátil
Se zahájením pravidelného železničního provozu na trati České Budějovice – Plzeň se začaly konat také výlety za památkami a uměním. První takový vlak vyrazil 8. září 1868.
-
V Dunajovické hoře těžili kámen i železnou rudu. Pak se z kamenolomu stalo veřejné koupaliště
I v rovinaté krajině lze nalézt vesnici v podhůří. Dunajovice na Třeboňsku takovou výsadu určitě mají. Vyvyšuje se nad nimi totiž Dunajovická hora s 504 metry nad mořem.
-
Ze Zlatokorunského rukopisu 160 písní čerpal i Erben. Od té doby je ale zpěvník nezvěstný
Obec Zlatá Koruna je proslavena nejen klášterem. Z hudebního hlediska jí věhlas přinesl Zlatokorunský rukopis 160 písní, z něhož čerpal do své sbírky i Karel Jaromír Erben.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »